Rodiče byli „baťovci“, a tak se velmi záhy přestěhovali do Třebíče, kde pracovali v tamní borovinské fabrice, zatímco malý Vojta běhal kolem Borovinského rybníka, válel hokej za Borovinu a když byl větší, chodil hrát do „Šedého“ k tanci a poslechu. To později zúročil jako uznávaný jazzmann v Praze, kam se přestěhoval poté, co byl díky svým uměleckým sklonům přijat na AMU. Zde také zůstal a později pracoval až do roku 1992 v Československé televizi, nikdy se však nepřestal považovat za pravověrného Boroviňáka. Bylo to patrné i na včerejší vernisáži výstavy jeho obrazů, která proběhla v Malovaném domě a na kterou si našli cestu snad všichni známí z jeho mládí.

S dílem Vojtěcha Kolaříka, jenž mimo jiné navrhl kostýmy například i pro populární pohádku Šíleně smutná princezna a jako scénograf se podílel na řadě filmů, seznámil zcela zaplněnou galerii velmi vtipnou formou znalec jeho díla František Malina. Připomněl, že Kolařík celý život překypuje aktivitou, což sám autor glosoval slovy: „To víte, já odpoledne třeba odehrál zápas za borovinskou Jiskru a hned poté jsem běžel do Šedého, kde jsem až do noci muzicíroval.“

Člověka, který zvládá umění, sporty a vůbec všechny stránky lidské činnosti, lidé někdy označují jako renesanční. A přesně takový je i Vojtěch Kolařík. Neskutečný showman a sportovec, který nezkazí žádnou zábavu a který má skvělý smysl pro humor. Jeho obrazy najdeme nejen v českých uměleckých sbírkách, ale i v USA, Německu, Velké Británii, Francii a dalších zemích Evropy. Některé z nich můžete vidět i vy na včera zahájené výstavě Cyklus obrazů z lidské komedie, která v Malovaném domě potrvá až do 17. ledna. Pro Třebíčáky bude návštěva galerie příjemným zpestřením nadcházejících vánočních svátků, pro pravověrné Boroviňáky, jako je sám Vojta Kolařík, pak téměř povinností.

Autor: Milan Krčmář st.

Publikoval: -mib-