Dnes je 19. března 2024, svátek má Josef, zítra Světlana.
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Divadlo se v Třebíči hrálo už v sedmnáctém století

ZPRÁVY - Z TŘEBÍČE - 2. 4. 2019

Jaroslav Dejl přiblížil divadelnictví v Třebíči.
Jaroslav Dejl přiblížil divadelnictví v Třebíči.
foto: Milan Krčmář
Čtrnáctiletý Jiří Vyorálek v představení O věrném milování Aucassina a Nicoletty
Z Třebíče pocházela celá řada špičkových herců.


Jaroslav Dejl vyzdvihl zejména Josefa Geržu, pouštěl i scénky se začínajícím Jiřím Vyorálkem.


Druhou přednáškou dnes v třebíčské knihovně pokračoval cyklus Muzea Vysočiny Třebíč, Městské knihovny Třebíč a Státního okresního archivu Třebíč „Život spolkový, život veselý...“. Tentokrát se organizátoři zaměřili na divadelnictví v Třebíči a o spolupráci požádali nestora třebíčské divadelní scény Jaroslava Dejla. Ten se ve svém příspěvku zabýval historií i současností zdejších divadelníků – oproti první přednášce o sportovních a knihovnických spolcích se však více soustředil na přítomnost.

Přesto mnohé posluchače udivilo, že naši předci mohli divadelní představení prokazatelně navštívit už v roce 1660.

„Byli to jezuité, kteří u nás také hráli divadlo. Dále zde v roce 1792 působila Komediantská skupina G. H. Neumanna,“ vysvětlil Dejl. „Ta připravila představení u příležitosti korunovace císaře Františka I.“

 

Divadelních spolků byla celá řada

Počátkem 19. století byla divadla významnou součástí národního obrození. Jednalo se o klíčovou formu, jíž se udržoval a rozvíjel český jazyk.

„V té době tu určitě působila loutková divadla a kočovné společnosti,“ doplnil Dejl. „Tady v Třebíči vznikla v roce 1861 Měšťanská beseda, která začala pořádat ochotnické divadlo.“

O šest let později se ustanovila Jednota katolických tovaryšů, která vydržela až do roku 1949. Ta od roku 1871 působila v Besedním, dnes Národním domě. V roce 1871 navíc vzniklo i gymnázium, kde se podle Dejla také určitě nějaká divadelní představení konala.

Na přelomu 19. a 20. století až do 2. světové války v Třebíči fungovala celá řada spolků, z nichž některé měly divadelní činnost coby hlavní, jiné jako vedlejší. Jmenovat lze spolek Palacký, Divadelní jednotu Vrchlický, Spolek katolických dělníků, Akademický feriální klub, Zábavní odbor Řemeslnické besedy, Uměleckou besídku, Hasičskou jednotu, Dělnický spolek Sušil. Specifický byl Sokol, který připravoval hraná i loutková představení.

Velmi významný je přelom roku 1933 a 1934, kdy vzniká Dramatický kroužek Baťových zaměstnanců Borovina.

„Ten hrál nejprve ve Spoláku, dále v Boudě u kina Jas a nakonec přešel do Závodního klubu Závodů Gustava Klimenta,“ dodal Dejl s tím, že borovinské divadlo přetrvalo až do roku 1986.

 

V třebíčském Horáckém divadle začínala řada významných herců

„V roce 1940 vzniklo v Třebíči Horácké divadlo, které zde působilo do roku 1945. Hrálo v Národním domě a první představení se konalo 18. října 1940. Tehdy se hrál Soud lásky od Jaroslava Vrchlického,“ řekl Dejl.

V třebíčského Horáckém divadle začínala řada významných osobností pozdější doby, jako byl třeba Otmar Krejča, Josef Chvalina, Ota Sklenčka, Miloš Willig, Jiří Sovák, Nina Popelíková či Věra Tichánková.

„V roce 1944 bylo ale divadlo uzavřeno německými úřady. Herci si prý bohužel také stěžovali, že je v Třebíči malá návštěvnost, a proto jezdili hrát po okolí,“ řekl Dejl a zamyslel se nad možným dalším důvodem, proč se Horácké divadlo přestěhovalo do Jihlavy, kde sídlí dodnes. „Myslím, že to bylo také kvůli technickému hledisku. Národní dům v Třebíči je, se vší úctou k němu, pro profesionální soubor malý. Není tam technologické a technické zázemí, nenajdeme tam velké sklady na kulisy a na kostýmy. Jsou tam jen dvě šatny.“

V Jihlavě byla budova německého divadla, které bylo vybaveno podstatně lépe.

 

Josef Gerža vyškolil řadu špičkových herců

Jaroslav Dejl dále zmínil například festival Loutkářské jaro, který se letos konal už po třiapadesáté a v němž řadu let organizačně působil, nebo někdejší celonárodní festival Divadelní Třebíč, který se v našem městě pořádal od roku 1992 až do roku 2008. I v tomto případě Dejl býval například členem poroty. Nezapomněl ani na loutkové Zdravíčko a jeho svérázného principála MUDr. Blahu.

Nemohl pominout ani legendy Leu Sedlářovou a Josefa Geržu, kteří jsou spjati zejména s borovinskou scénou. Sem Gerža přestoupil v roce 1959 z ochotnického souboru UP závodů (ten navázal na někdejší sokolské divadlo), ale je zajímavé, že ještě dva roky předtím se s Geržův ansámbl dostal i do zahraničí – a to do kapitalistické Vídně, kde tamním českým krajanům sehráli Čapkova Loupežníka a Drdovy Hrátky s čertem. Právě Loupežníka uvedli Třebíčáci pod vedením Josefa Gerži v roce 1956 i na Jiráskově Hronově, kde za něj získali první cenu.

„Gerža dokázal výborně odstínit nálady, měl poetické vidění scény. Uměl vyjádřit mládí a svěžest. A i přes silný ideologický tlak si dokázal obhájit velmi kvalitní hry,“ vysvětlil Dejl. „Bohužel zemřel předčasně v 52 letech. Jeho smrt třebíčské divadlo velice oslabila.“

Podle Dejla dělal Gerža divadlo velice profesionálně, byl velmi náročný.

„V té době se praktikovala metoda Stanislavského, která vyžadovala hercovo pochopení role, všech stavů, zázemí a mnoha dalšího,“ objasnil Dejl. „Tím se vzedmula vlna herců, kteří pocházeli z Třebíče a začínali právě u Gerži.“

Jednalo se o Luboše Vidláka, Leopolda France, Karla Nováčka, Zdeňka Braunschlägera, Milan Riehse či Karla Pospíšila. Vedle nich to mohla být také Míla Myslíková, Helena Kružíková či Miloslav Kopečný.

 

Dalšími, o něco mladšími třebíčskými herci jsou Oldřich Navrátil a Miroslav Donutil, a samozřejmě i Miloslav Mejzlík a bohužel nedávno zemřelý Jiří Pecha. Oba posledně jmenovaní začínali v Borovině. A mezi ty nejmladší patřil bohužel také nedávno zesnulý Jaroslav Šmíd, skvělý je třeba Vlasta Korec nebo Jiří Vyorálek. Mimochodem, scénky s Jiřím Vyorálkem pouštěl Dejl i na své přednášce – ovšem jako se začínajícím hercem, který svůj herecký um předvádí na třebíčské mladé scéně. Tuto hvězdu například seriálu První republika můžete zhlédnout i vy zde (například čas 30:29 – herec se žlutým hávem) či zde (čas 49:35 – opět ve žlutém kostýmu).

 

 

Další besedy na téma spolků v Třebíči:

11. dubna 17.00

Muzejní spolek v Třebíči, přednáší PhDr. Božena Kabelíková

 

15. dubna 9.00

Dobrovolní hasiči, přednáší Bohumír Benáček

 

25. dubna 17.00

Pěvecké spolky v Třebíči, přednáší Mgr. Jitka Padrnosová

 

(vše Městské knihovně Třebíč, Hasskova 102, hudební oddělení)

 


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2024

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist