Dnes je 19. března 2024, svátek má Josef, zítra Světlana.
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Výstava k nedožitým osmdesátinám mistra knižní vazby

KULTURA - JAKÉ TO BYLO - 3. 4. 2019

Výstava čítá téměř všechny knihy, jejichž obálky Werl umělecky ztvárnil. Je jich zhruba stovka.
Výstava čítá téměř všechny knihy, jejichž obálky Werl umělecky ztvárnil. Je jich zhruba stovka.
foto: Milan Krčmář

Vladimír Werl zemřel v roce 2015 ve věku 76 let.


Letos už jsou to čtyři roky, co zemřel jeden z nejvýznamnějších třebíčských, a s přihlédnutím k úzkoprofilovému zaměření jeho tvorby také českých umělců. Mistr umělecké knižní vazby Vladimír Werl. Jedinečný, skromný člověk, který celý svůj život strávil tím, že krásné knihy činil ještě krásnějšími. Z jejich obálek vytvářel skvosty, které udivovaly celý svět. Opravdu… Rád vzpomínal například na zážitek s litevskými klavíristkami, které uchvátila klaviatura, již vytvořil na klavírním výtahu z opery Čert a Káča. Myslely si, že si na knihu mohou zahrát – a když jim bylo řečeno, že se jedná jen o imitaci, stejně ke klaviatuře láskyplně přiložily prsty a vychutnávaly si ten pocit „hry“ na knihu.

Tuto a mnoho desítek dalších krásných knižních vazeb můžete ode dneška obdivovat na výstavě, která probíhá ve výstavní síni Předzámčí u příležitosti nedožitých mistrových osmdesátin. Na vernisáž dorazilo množství lidí, kteří Werlovu práci obdivovali za jeho života a obdivují i teď. Pohled na ni je totiž doslova dechberoucí.

 

Od knihařství ke knižní vazbě

„Vladimír Werl se vyučil knihařem. Ovšem vyučit se knihařem neznamená umět uměleckou knižní vazbu,“ nastínil mistrovu životní dráhu kunsthistorik Jan Dočekal, Werlův přítel, který na vernisáži pronesl úvodní slovo. „Je to tak rozdílná disciplína, jako je rozdíl mezi dětskou kresbou a akademickým malířstvím.“

Werla ale fascinovala ona práce navíc, kdy z obyčejné knihy vzniká něco zcela jedinečného. Začal tedy sám na sobě pracovat.

„Měl to štěstí, že se potkal s významnými knihaři. A ti si brzy uvědomili, že mají co do činění s mladým, vášnivým knihařem, který je ochoten se něco naučit,“ vysvětlil Dočekal. „A tak ho naučili všechno, co oni sami dokázali. Ve velké zkratce, která ve skutečnosti trvala tři desítky let, dosáhl Vladimír Werl mistrovství, jakého požívali jeho učitelé. Stal se pracovníkem uměleckých řemesel, což je titul, který je udělován v jeho oboru, a pak se stal mistrem uměleckých řemesel, což je titul, který získal od ministra kultury.“

 

Nápady, které přinášely ceny

Co je největší hodnotou Werlových děl? Na to je podle Dočkala poměrně jasná odpověď. Werl přicházel s originálními nápady.

„Vladimír Werl věděl, že základem uměleckého knihařství je tradiční vazba do kůže. S jednoduchým grafickým návrhem a s naprosto dokonalou řemeslnou prací. A pak začal rozvíjet vlastní technologie,“ ozřejmil Dočekal. „Například stříkal spreji na knižní desku přes šablonu, podkládal kresby pod pergamen, takže vypadaly, že jsou zastřené. Vytvářel také tzv. vysoký reliéf, kdy na desku nalepoval třeba kameny, které překládal navlhčenou kůží, takže tvoří další rozměr dané knihy. A právě za to dostával ceny, protože díky tomu patřil k těm nejlepším ve svém oboru.“

 

Na výstavě však nejsou vystaveny pouze Werlovy knižní vazby, ale i obrazy jeho přátel.

„Když jsme přemýšleli o této výstavě, bylo zřejmé, že knížky nelze zavěšovat na stěnu či upoutávat na nějaké vertikální panely. Prostě musejí být tam, kam na výstavách patří – tedy na vitrínách pod sklem. Ale prázdné stěny by asi nepůsobily dobře. A tak jsme přišli na zcela jednoduchou věc. Na obrazy přátel,“ vysvětlil Dočekal. „Díla, která jsou tu na stěnách vystavena, díla Boženy Kjulleněnové, Josefa Kremláčka, Vlastimila Tomana, Václava Dosbaby a dalších, jsou díla umělců, kteří buď Vladimíru Werlovi nezištně poskytovali grafické návrhy na jeho vazby, anebo se s ním jen tak přátelili, protože druh jejich tvorby nebyl zrovna nejvhodnější k tomu, aby jej bylo možné přenést na knižní desku.“

Obrazy tak zajímavě doplňují Werlovu knižní tvorbu. A mimochodem připomínají i to, že vedle Werla v roce 2015 odešli ještě dva další významní třebíčští umělci – zmínění Josef Kremláček a Vlastimil Toman. Ten rok byl k třebíčskému umění krutý, výstava v Předzámčí však připomíná, že na Werla a jeho přátele se nezapomíná.

Výstavu můžete v Předzámčí navštívit do 2. června.

 

Fotogalerii z vernisáže najdete zde.

 

V roce 2008 jsem s Vladimírem Werlem dělal rozhovor pro tehdejší Třebíčský zpravodaj. Rozhovor si můžete přečíst zde a zde.

 


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2024

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist