Dnes je 22. listopadu 2019, svátek má Cecílie, zítra Klement.
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Herci přenesli Třebíč do roku 1928, děti byly nadšené

ZPRÁVY - Z TŘEBÍČE - 7. 11. 2019

Jaroslav Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč coby T. G. Masaryk si včera nasadil i typickou čepici-masaryčku.
Jaroslav Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč coby T. G. Masaryk si včera nasadil i typickou čepici-masaryčku.
foto: Milan Krčmář

Projekt o T. G. Masarykovi se včera odehrával ve venkovních prostorách. Vše vyvrcholí na konci února příštího roku.


V březnu příštího roku si připomeneme 170. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho osobnost, která svého času patřila mezi nejvýznamnější, nejvlivnější a nejrespektovanější státníky světa, nám může dodnes leccos říct – a to i těm nejmladším. Z toho důvodu běží v Třebíči již od léta projekt zaštítěný senátorkou Hanou Žákovou, v němž se Masaryk jako by ztratil v čase a z roku 1928, kdy Třebíč skutečně navštívil, se přesunul do naší doby (informovali jsme zde). Požádal proto žáky druhých stupňů základních škol a gymnázia o radu, jak se v roce 2019 zorientovat, a naopak je vybídl, aby ukázali znalosti jeho časů. Včera se tento projekt stal velmi viditelným i pro běžné Třebíčany, protože různě po městě mohli potkat celkem dvanáct osob v dobových kostýmech v čele s Masarykem (fotografie najdete zde, případně na fb Gymnázia Třebíč zde – o projektu jste se dnes mohli dozvědět více i na vlnách ČRo Vysočina zde; čas 15:45). Děti, jichž bylo na sedm desítek sdružených do tří- až šestičlenných týmů, měly 150 minut na splnění všech úkolů. A vzhledem k tomu, že závěrem už padla tma, tak při pohybu po Hrádku či v Zámostí v sobě musely nalézt také trochu odvahy.

 

Masaryk, Syrový, ale i běžní lidé

„Haničko, ty bys v těch šatech měla chodit pořád,“ směje se těsně před začátkem akce Jarda Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč, který ztvárňoval právě prvního prezidenta, na knihovnici Hanu Kabelkovou. Muzeum i třebíčská knihovna, a také okresní archiv, jsou dalšími spolupracujícími organizacemi na tomto projektu. Paní Kabelková ale při onom včerejším extempore neztvárnila žádnou konkrétní historickou postavu, nýbrž obyčejnou venkovskou prodavačku oblečenou do množství sukní a s šátkem na hlavě. Úderem 16. hodiny se posadila na schody k Hadlízu naproti ZONce v těsné blízkosti autobusového nádraží, před sebe si dala pár jablek a také zapálenou petrolejku, aby ji děti neminuly. Lze konstatovat, že bez povšimnutí ji zřejmě neminul ani jeden z kolemjdoucích – byť je pravda, že nikomu z nich jablka nenabízela.

To Jarda „Krtek“ Truksa z divadelního souboru Ampulka své zboží lidem opravdu nabízel. Problém ale je, že už nejsou haléře, byť virtuálně jimi stále platíme. Jenže tento kamelot, který stále dokola na odpočívce na schodech ze židovské čtvrti směrem k Hrádku vykřikoval titulky nejnovějších zpráv z roku 1928, byl neoblomný.

„Já žádné koruny nechci. Dejte mi šedesát há za Horácko nebo dvacet há za Polední list,“ odmítal nabízenou současnou měnu. Pevný jako skála zůstal i v případě, kdy mu jeden pán za Horácko nabízel rovnou pětistovku – a díkybohu za tento charakterní čin, protože jinak by jeden z týmů zůstal ochuzen o nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Třebíči slavilo desáté výročí republiky.

Poněkud děsivě vypadal další z herců – a ono vlastně ani není divu. S páskou přes oko už moc lidí přece jen nechodí, notabene s beranicí, která hřeje i v těch největších sibiřských mrazech. Generál Jan Syrový u svého bydliště v blízkosti pravoslavného kostela zřejmě nepůsobil zrovna dojmem, že by se s ním každý rád dal do řeči, ale děti se nebály, a tak z něj vymámily také další indicie. Stejně jako ze samotného Masaryka v Máchových sadech, přísně se tvářícího četníka na Masarykově vyhlídce, hlídače u Žižkovy mohyly, slečny tenistky u kurtů hraběnky z Valdštejna na Podzámecké nivě, pana fotografa u kostela sv. Martina či slepce pod Barborkou. Ten měl testovat, zda v dnešních dětech stále ještě zůstává něco z foglarovského ducha, tedy zda se ho odváží oslovit a převést přes silnici. Zde se ale vyskytl menší zádrhel.

 

Slepec vzbudil pozornost policie, starosta Vaněk pozornost dětí

„Po nějaké chvíli u mě zastavilo policejní auto a strážníci se ptali, zda nepotřebuji s něčím pomoct. Prý jim někdo volal, že pod Barborkou už asi hodinu bezradně stojí nějaký slepec,“ sdělil Peťa z muzea osazenstvu po soutěži. Naštěstí se ale vše vysvětlilo na místě a Peťa mohl svou bílou hůl hrdě třímat dál.

Děti ze ZŠ Benešova byly asi hodně překvapeny, když v jednom z herců poznaly i svého pana ředitele Jana Vaňka, který postával elegantně oblečen před radnicí s kloboukem v ruce. Ztvárňoval člověka, jehož role se nikdo nemohl zhostit lépe – svého vlastního pradědečka, nejvýznamnějšího třebíčského starostu Josefa Vaňka. Dětí se vyptával, zda vědí, kdo vlastně je a co vše v Třebíči za jeho éry vzniklo. A je nutno dodat, že tyto znalosti měly nejen děti z „benešky“, u nichž se očekávaly už z principu, ale i z ostatních škol. Na Vaňkův vodojem či příchod Bati do Třebíče si prostě vzpomenout musely.

Dvě stanoviště byla velmi nezvyklá – a to na sokolském stadionu a v kanceláři senátorky Žákové. Na tom prvním se děti pořádně zapotily, a to nejen kvůli úpornému přemýšlení, ale hlavně kvůli běhu. Po okruhu zde totiž kroužil sportovec, jehož musely dohnat a za běhu vyzpovídat. Ale naštěstí to zvládly a ukázaly, že si mohou zazpívat Lví silou vzletem sokolím… Inu ve zdravém těle zdravý duch a paže tuž, vlasti služ, že.

Stanoviště v senátorské kanceláři se od všech ostatních velmi lišilo. Děti zde přivítalo přítmí a za svitu svíček také jakási podivná bytost z budoucnosti. Zde soutěžící neměli za úkol ukázat své vědomosti, nýbrž fantazii. Měli minutu na rozmyšlenou na to, aby řekli, jak si představují svět za sto let. Jejich myšlenky byly nahrány na diktafon, a tak kdo ví… Třeba si je za pár desítek let pustí a budou moci posoudit, nakolik se jejich vize vyplnily.

 

Učitelé na projektu pracují ve volném čase

Projekt totiž bude dlouhodobý. Dobrá, možná nebude trvat desítky let, ale cílem je, aby na zúčastněných školách vznikaly jakési kroniky na různá témata. Letos je to Masaryk, za rok to může být zase něco jiného. Každá škola má naprostou volnost ve výběru, může si zvolit, co uzná za vhodné, co děti baví. Děti ze ZŠ Horka-Domky letos například srovnávají jídelníčky prezidentů, starší děti ze ZŠ Bartuškova pro změnu navštěvují seniory v domovech důchodců, kde se jich vyptávají na první republiku, a dokonce jim podařilo objevit dvě dámy, které se s Masarykem opravdu setkaly jako malé holčičky. Děti z Masaryčky mají letos trochu ulehčenou práci, protože představují Masarykovi „jeho“ školu – ovšem s tím, že on ji sice mohl v roce 1928 vidět zvenku ve stejné podobě jako my v roce 2019, rozhodně by ji nyní ale nepoznal zevnitř. A právě proměny ZŠ TGM si zvolily za téma své práce. Děti ze ZŠ Benešova pro změnu navštívily okresní archiv a byly naprosto fascinovány inzeráty v tehdejších novinách – od čehož se odvíjí i jejich téma. Gymnazisté mají týmů hned několik, přičemž každý se věnuje něčemu zcela jinému.

Zde je nutné vyzdvihnout učitele, kteří žákům s projektem pomáhají ve svém volném čase. Nejedná se tedy o projekt v rámci školní výuky. Zřejmě ale i oni jsou rádi, když vidí, že děti mají opravdu zájem a že mají chuť stále něco samostatně objevovat. Potvrdilo se to i včera, kdy děti chodily (až na nejmladší tým, který doprovázela paní učitelka) po městě samy – a v době odosobněných společenských styků, kdy se vše řeší přes mobil, byly nuceny oslovovat „herce“, zavést s nimi rozhovor a vyptat se na další indicie. Jinak by totiž další stanoviště nenalezly. A bylo na nich vidět, že to dělají s chutí.

„Rychle, máme ještě hodinu, to musíme stihnout!“ křičela skupinka dětí, když se včera prohnala kolem autora tohoto článku. A nutno podotknout, že se stejným zápalem se do hry zapojili i ostatní žáci. Kéž by takoví byli všichni. Zvídaví, lační po informacích, s kreativním a také kritickým myšlením. Právě ti jsou totiž budoucností každého národa. Mladí, kteří si dovedou sami vytvořit názor a nenechají se uplatit třeba obyčejnou koblihou.


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

19. 9. 2019 - Školka Na Hradě slavila dožínky a představila novinky na zahradě

Soukromá školka v areálu bývalé obuvnické továrny v Třebíči-Borovině dětem pořídila například tzv. dendrofon.

4. 9. 2019 - V Třebíči-Borovině byla odhalena pamětní deska válečnému pilotovi

Pplk. in memoriam Bedřich Kružík byl letec RAF, třebíčský občan a Baťovec.

9. 5. 2019 - Třebíčský půlmaraton se poběží již tuto sobotu

Pršet by podle yr.no nemělo, teplota by se měla pohybovat kolem 15 °C. Ideální pro běžce i pro diváky.

24. 10. 2019 - Borovinská pobočka knihovny se přestěhovala do nových prostor

Výhledově se počítá i s přestavbou patra.
Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Trebicsko.cz - polední menu
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2019

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist