Stala se před 110 lety a postupem času se na ni zapomnělo. Nyní však okolnosti vraždy, ke které došlo v lese mezi Rohatcem a Ratíškovicemi na Hodonínsku, opět vyplouvají na povrch. Proč o tom píšeme v Třebíčském objektivu? Protože musím skromně přiznat, že o vraždě, okolnostech kolem ní a podivných událostech, které vyvolala, jsem napsal svou další knihu. Včera měl román Případ Toman křest v třebíčské knihovně.

„Jéžišmarjá, chlapi, tady leží mrtvej chlap!!!“ rozneslo se hudebním sálem knihovny, kde se křest konal. Ne, nebojte se, žádná skutečná mrtvola tam neležela – to jsem byl já osobně. Jako pomocná síla Divadelního souboru Ampulka, jenž měl celý průběh večera na starosti, jsem se zhostil několika drobnějších rolí v komponovaném divadelním představení, které Ampuláci ke křtu nazkoušeli. A zahrát si mrtvolu mi opravdu docela šlo, za což jsem byl pochválen samotným principálem ansámblu Michalem „Miki“ Lukáčem.

S ním si v dalších scénkách zahráli i Jarda „Krtek“ Truksa, Tomáš Rohovský – a také Markéta Skýpalová, vycházející hvězda Ampuláků, která v ženských rolích musela narychlo zaskakovat za nemocnou Janču Kopečkovou. Markéta se této alternace zhostila skvěle, svou roli nastudovala v řádu několika málo hodin a jasně prokázala, že byť je členem Ampulky pouze dnů, má směle nakročeno k herecké kariéře.

Nechyběla samozřejmě ani hudební vložka, o kterou se postarali klavírista Víťa Košíček a zpěvák Venca Bartoš. Oba mimo jiné i hudebníci kapely Kucharski – což je i příjmení jedné vedlejší postavy, kterou najdeme v románu Případu Toman.

Vražda plná záhad

Když v lesích nedaleko Ratíškovic našli 23. října 1911 dělníci mířící na stavbu kostela v Rohatci rozsekané mužské tělo, nejprve si všichni mysleli, že se jedná o čin nějakého psychopata. Hned příští den byli za vrahy označeni nedaleko tábořící cikáni, jejich vina se ale vzápětí vyvrátila. Vyšetřovatelé záhy určili i totožnost oběti, ve které zjistili bohatého statkáře Ladislava Tomana z Rozsíčky na Blanensku. Ale i zde došlo k mýlce – Toman nebyl obětí, nýbrž vrahem. Nechal se pojistit na závratnou sumu, našel si dvojníka, toho zamordoval a jeho příbuzní měli vyinkasovat peníze. Díky precizní práci doktora Jirky, který s ním sepsal pojišťovací protokol, však došlo ke zvratu v případu. Jirka si všiml drobností na těle zavražděného, jenž byl zohaven k nepoznání, a konstatoval, že před ním na pitevním stole neleží Toman, ale někdo jiný.

To je jen začátek příběhu, který Ampulka včera ztvárnila v knihovně. Případ tedy vypadal jasně, stačilo Tomana chytit a usvědčit. Jenže… Právě obrovské množství zvratů a procesních chyb ve vyšetřování nabízejí položit si otázku, zda vše bylo skutečně tak, jako to tvrdili tehdejší četníci, vyšetřující soudci a další povolaní. A na tyto otázky se snaží zodpovědět román Případ Toman – který končí nikoli Tomanovým procesem. Právě naopak, právě zde celý příběh vlastně začíná a sleduje neuvěřitelné a nepochopitelné události, které kauza Ladislava Tomana nepřímo vyvolala později.

Hlavním hrdinou knihy je soudničkář Lidových novin Rudolf Těsnohlídek, jenž přichází na další a další podivné detaily související s Tomanovým případem. Právě Těsnohlídek totiž o Tomanovi do novin napsal asi nejvíce – a proto čtenář v celé knize najde skeny článků, jež případu věnoval. Kdyby tam tyto přetisky nebyly, čtenář by nikdy neuvěřil, že mohlo dojít k tolika do očí bijícím zvratům, které mimochodem mají i silnou vazbu na Třebíč.

Křest za účasti rohateckého starosty i hereckého barda

Na křest zavítal i starosta Rohatce Jarmil Adamec, který poznamenal, že knih o Rohatci rozhodně moc není. „Jsem proto rád, že Případ Toman vyšel, naše občany bude určitě zajímat. Nedávno jsme zjišťovali podrobnosti, proč se jednomu místu na našem katastru říká U Zabitého. Náš pan kronikář, který má 85 let, zjistil nějaké věci o kauze Ladislava Tomana, dohledal i několik dobových novinových článků, ale pátrání, které předcházelo vzniku knihy, bylo mnohonásobně pečlivější,“ uvedl Adamec s tím, že se těší, až si román přečte.

Obrovským překvapením byla účast třebíčského rodáka, herce Miloslava Mejzlíka. Ten na křest přijel téměř v utajení, svůj příjezd nijak neavizoval – a já sám se musím přiznat, že jsem mu pozvánku ani neposílal, jsa přesvědčen, že je prostě natolik zaneprázdněn, že až z Prahy by cestu nepodnikal. „Mně se moc líbili Bezejmenní (můj předchozí román, poznámka MK), ale ztratil jsem na tebe telefon, abych ti je pochválil osobně. A najednou jsem na internetu uviděl, že křtíš další knihu. Tak jsem se rozhodl přijet,“ vysvětlil mi Mejzlík.

Adamec s Mejzlíkem byli kmotry románu – stejně jako můj kamarád Petr Vlk, kterého vylosoval starosta Adamec ze seznamu dalších možných kmotrů. Všichni tři pokřtili knihu šestiletou třebíčskou whisky, novinkou destilérky Trebitsch Whisky, která nedávno získala titul Regionální potravina.

Velice děkuji všem, kdo se na křtu podíleli a také na něj dorazili. I v této době plné omezení, které se týkalo i zmenšeného počtu míst v knihovně, vás přišlo přes pět desítek. Děkuji kmotrům knihy, děkuji ředitelce knihovny paní Dočkalové a její kolegyni paní Kabelkové – a děkuji všem, kdo si knihu přečtou. Své dojmy z ní můžou psát například na Databázi knih nebo na facebookovou stránku věnovanou románu Případ Toman.

Fotogalerii ze křtu najdete zde. Video najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-