„Pane Krčmář, já znala vaši babičku. Můžete mi prosím půjčit ten film?“ oslovuje mě starší paní ve zhruba 10 hodin a 10 minut, kdy na Karlově náměstí vytáhnu velký plát zcela černého filmu, abych přes něj mohl pozorovat dnešní zatmění Slunce.

„Samozřejmě, že ano, jen udělám několik fotek,“ odpovídám s úsměvem. Milé paní bych svou pozorovací pomůcku půjčil, i kdyby neznala nikoho z mého příbuzenstva.

Na náměstí se postupně začínají srocovat další a další lidé. Někteří mají tmavá skla, jiní vykuchané diskety a všichni vzhlížejí k obloze. Kdo nemá nic, přes co by mohl tento ojedinělý vesmírný úkaz pozorovat, ten trpělivě stojí frontu u lépe vybavených jedinců. U mě tak postávají čtyři seniorky a nadšeně zatmění komentují.
„To je krása. Jako měsíček,“ neskrývá nadšení jedna z nich.

Fotoaparáty s filtry dokumentují úkaz

V 10.45 jenom na západní straně náměstí postává zhruba šest desítek lidí, kteří právě sledují největší vykrojení slunečního kotouče. Několik nadšenců zatmění dokumentuje s fotoaparáty na stativech a hlavně s pořádnými filtry, které dokážou odclonit sluneční záření – stále ještě velmi silné na to, aby dokázalo přesvětlit jakýkoli fotoaparát bez potřebného vybavení.

Příště až za 11 let

„A už leze ven,“ komentuje postup zatmění další důchodkyně o dvě minuty později. Opravdu. Měsíc již vykonal maximální možný zákryt a nyní sluneční kotouč opouští. Takže ještě několik posledních záběrů... A na dlouho sbohem, vesmírná nádhero. Další pořádné zatmění bude v našich končinách pozorovatelné až v roce 2026.