„Aeroklub zde fungoval už krátce po válce, ale posléze zanikl,“ vysvětlil dnes na přednášce v třebíčské knihovně letecký historik Jiří Kabát. „O jeho existenci máme velmi podrobné zprávy díky výborně vedené kronice pana Vladimíra Piska, který byl jedním z tehdejších členů aeroklubu.“
Letecké sdružení se v Třebíči povedlo obnovit až po Sametové revoluci, přičemž iniciátory byli Jiři Prokop a Karel Picmaus. To je mimochodem jeden z našich rekordmanů – na svém kontě má už více než sto tisíc startů, čímž drží nejen prvenství ve světě, ale jak sám s úsměvem dodává, zřejmě i v blízkém vesmíru.
„Ve středu 22. dubna 1992 jsem svolal zdejší aviatiky, kde jsme se rozhodli, že navážeme na činnost Západomoravského aeroklubu Třebíč. A to včetně poválečného názvu,“ vzpomínal Picmaus. Jenže spolu s aeroklubem bylo potřeba vybudovat i letiště, což byl velký problém. Úředníci si ho posílali mezi sebou jako pingpongový míček, jen málokdo mu vycházel vstříc, i tehdejší starosta Pavel Heřman podle něj neměl zrovna vůli jeho nadšení podpořit.
Měnila se i místa, kde by letiště mohlo stát, nakonec padla volba na výpadovku na Dukovany.
„Je to už na kožichovickém katastru, a když mi tehdejší starosta Kožichovic pan Polášek řekl, že létal na plachťácích, věděl jsem, že je to náš člověk,“ řekl Picmaus. I díky tomu se konečně podařilo s letištěm hnout a 8. července 1995 se slavnostně přestřihla páska u nové letištní plochy.
A kdo že je ten další světový rekordman? Ladislav Teplý, člen třebíčského aeroklubu, který coby navigátor z loňského mistrovství světa v ultralehkém létání v Maďarsku přivezl zlatou medaili.
Se současností i historií třebíčského létání se můžete seznámit na výstavě v třebíčské knihovně, kde členové aeroklubu svou činnost představují nejen na řadě fotografií, ale kde také vystavují různé technické zajímavosti včetně budíků, motoru nebo dokonce sedáku a části kostry rogala.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-