Nepočítáme-li různé telekomunikační společnosti, které sem umístily antény, byla věž vodojemu na Strážné hoře, neboli Kostelíčku, v jižní části Třebíče už několik desítek let nevyužívaná. Objem její nádrže činil pouze 50 m3, což už dávno přestalo stačit, a tak její funkci převzaly vodojemy ve směru na Slavice či u Pocoucova. Věž ale přímo volala po novém využití – nejen proto, že je zajímavá jak z architektonického hlediska, ale také pro svou polohu, díky níž nabízí široký rozhled na celou Třebíč. Přímo se tedy nabízela možnost vybudovat zde rozhlednu.
Tu VAS Třebíč a VAK Třebíč otevřely právě dnes, čímž v podstatě zároveň oslavily i 75 let moderního vodárenství v Třebíči – a to nejen přímo fyzicky na Kostelíčku, ale také slavnostní konferencí, která se konala ve velkém sále kulturního domu Fórum. Zde všechny přítomné přivítal třebíčský starosta Pavel Janata, se svými projevy následovali ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Jaroslav Hedbávný, Aleš Kozák z portálu Pro památky a Robert Kořínek ze Společenstva vodárenských věží. Ten prohlásil, že ač Společenstvo eviduje několik set bývalých vodojemů a mapuje jejich historii, třebíčský vodojem, který vznikl ve 30. letech minulého století z iniciativy starosty Josefa Vaňka, je naprosto unikátní svou stavbou.
„Jedná se o raritu. Nosná část má půdorys obdélníku, rohy jižní stěny jsou však zaoblené. Vodárenská nádrž je tak vychýlená z osy,“ vysvětlil Kořínek s tím, že jiné vodovody mají symetrickou stavbu.
Rozhledna jako muzeum
Samotná rozhledna však není pouze rozhlednou, ale také vlastně i malým muzeem. V jejích jednotlivých patrech totiž najdete vystaveny nejrůznější předměty či obrazy související s vodárenstvím v Třebíči. V nejvyšším patře věže, tedy v bývalé nádrži, je pak promítací místnost, kde běží audiovizuální prezentace týkající se právě stavby Vaňkova vodovodu.
Veřejnost si bude moci novou rozhlednu prohlédnout poprvé o víkendu 5. a 6. září, následně až do poloviny října vždy o víkendech a ve středu. Doporučuje se však rezervace na tel. 568 899 115.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-
