„Víte, jaký je rozdíl mezi třebíčskou hudební školou a zemědělským silem?“

„???“

„Jedno patro.“

Tento vtip prý koloval začátkem 50. let minulého století po Třebíči. V té době se nedávno založená škola přestěhovala do svých nových prostor v budově na Soukopově ulici, ovšem musela se v nich poněkud uskrovnit – přízemí totiž fungovalo jako sklad obilí.

Školu tvoří žáci

Předtím škola sídlila Na Jordáně, založena byla krátce po válce v říjnu 1945. Za ta léta zažila mnohé... Nejen stěhování, přejmenování, slučování, zřizování poboček po celém okrese. To vše známe z mnoha jiných případů. Za tou třebíčskou zuškou, liduškou, Resonancí, a jak se v 70leté historii ještě jinak jmenovala, ale v každé době zůstávalo něco hodně viditelného a cenného. Žáci. Tento produkt zdejšího uměleckého školství, jenž s nadšením následoval své učitele, kteří mu vštěpovali to nejlepší, co ze svého oboru znali. Mnozí z jejich svěřenců to dotáhli až na mety nejvyšší – z některých capartů, kteří začínali v Třebíči, se staly respektované osobnosti vystupující nejen u nás, ale i v zahraničí. A někteří z těchto bývalých žáků se dnes přijeli podívat na své mladší kolegy, kteří na zušku stále ještě chodí a z nichž časem třeba vyrostou další skvělí umělci. Základní umělecká škola Třebíč totiž dnes v divadle Pasáž slavila 70 let od svého založení. A zájem o tuto akci byl tak velký, že sál, který je určen pro 525 sedících diváků, byl nejen zaplněn do posledního místa, ale stovky dalších lidí si posedaly na schody či postávaly u stěn.

Škola je v nejlepší kondici

Sedmdesát let je už docela solidní věk, třebíčská zuška je ale rozhodně v plné síle.

„Přestože je oslavenkyni už sedmdesát let, je v nejlepší kondici,“ řekl Tomáš Nováček, jeden z moderátorů večera, sám bývalý absolvent a nynější učitel na této škole. „V tomto školním roce se stará o 1529 žáků.“

Asi ne všichni dnes na slavnostním večeru vystupovali, i tak občas nebylo na pódiu k hnutí. Pěvecké sbory se na jeviště stěží vešly, totéž kytaristé či hráči na další strunné nástroje. Nechyběly ale ani baletky, tleskalo se také trumpetistům, tanečníkům, klavíristům... No prostě všem, kteří třebíčskou zušku navštěvují. Nepřeberné množství uměleckých činností dává tušit, jak je zdejší škola kvalitní a kolik dokáže oslovit dětí. A aby toho nebylo málo, nechybí zde ani výtvarka. Právě mladí výtvarníci navrhli a připravili nejen scénu pro tento slavnostní večer, ale také vyzdobili informační panely ve foyer, na kterých si můžete přečíst vše o historii školy a dozvědět se podrobnosti o její činnosti. A také si prohlédnout desítky fotografií, na kterých určitě objevíte buď sebe, nebo řadu svých známých.

Tak hodně štěstí do dalších let, milá zuško. Ať se ti, kteří dnes na pódiu vystupovali, zajdou podívat na oslavy tvé osmdesátky, devadesátky, ale samozřejmě i hezky kulaté stovky. Nikdo nepochybuje o tom, že za třicet let tady pořád ještě budeš – a to nejen ve stejné, ale i možná lepší formě, než jsi teď.

Fotogalerii z první části večera najdete zde, video zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-