Před 76 lety došlo k událostem, které poprvé naplno ukázaly, jaká zvěrstva dokáže napáchat nacistická hrůzovláda, jež jen o několik měsíců dříve pohltila tehdejší Československo a nastolila na jeho území Protektorát Čechy a Morava.

„Atmosféra ve společnosti byla stísněná, beznadějná, ale to nebránilo statečným lidem připomenout si 28. října 1939 jednadvacáté výročí vzniku Československé republiky,“ řekl dnes třebíčský starosta Pavel Janata na dnešním slavnostním shromáždění na Karlově náměstí. „Při této příležitosti byl nacisty postřelen student Jan Opletal, který poté na následky zranění zemřel. Jeho pohřeb se stal skutečnou manifestací touhy po svobodě a výrazu češství. Reakce nacistických orgánů na sebe nenechala dlouho čekat. Sedmnáctého listopadu vtrhly jednotky SS na vysoké školy a vysokoškolské koleje, zatkly studentské vůdce a devět z nich bylo rovnou na Ruzyni popraveno.“

Ihned poté byly zavřeny i vysoké školy, což spolu se zmíněnými vraždami studentů vyvolalo mezinárodní odezvu. Už o dva roky později byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.

O svobodu a demokracii je třeba neustále bojovat

Před 26 lety si v Praze chtěli tyto události připomenout tehdejší studenti vysokých škol. Zprvu poklidný pochod byl však surově potlačen jinou, tentokrát komunistickou diktaturou. Brutální zásah bezpečnostních složek zejména na Národní třídě v podstatě odstartoval revoluční události, na jejichž konci byl pád totalitního režimu a obnovení demokracie v naší zemi. Ovšem demokracie a svoboda nejsou nejen podle Janaty věci samozřejmé. Dokládá to hrozný masakr, který se stal jen před čtyřmi dny v Paříži, kde islamističtí vrazi pozabíjeli více než 130 lidí, přičemž řada dalších ještě stále zůstává v nemocnicích v kritickém stavu.

„O svobodu a demokracii je potřeba neustále bojovat, jsou v ohrožení i dnes. Na radnici dnes kromě české vlajky vlaje také vlajka Francie,“ sdělil. „Ano, Paříž je blíž, než se nám může zdát. I my jsme v ohrožení. Zfanatizovaní extremisté a teroristé tzv. Islámského státu jsou schopni zaútočit prakticky kdekoli na světě. A právě proto je tak důležité stát na straně svobody a demokracie. Můžeme jen doufat a věřit, že představitelé evropských států, EU a světových mocností dostojí toho, k čemu byli zvoleni. Že dokážou najít ta správná řešení a rozhodnutí právě pro obranu hodnot, kterých si naše civilizace tak váží.“

Minuta ticha za oběti 1939 i 2015

Na náměstí dnes přišly stovky lidí, snad právě kvůli tomu, že si občané po pařížském teroru byli vědomi, jak křehký je svět, ve kterém žijeme a který musíme ubránit stůj co stůj před těmi, kdo jeho demokratické hodnoty nechápou a nenávidí. Janata všechny přítomné vyzval, aby uctili památku pražských obětí ze 17. listopadu 1939 i pařížských obětí z 13. listopadu 2015 minutou ticha.

Kromě toho na náměstí vystoupil i písničkář Josef Vala, jenž zahrál několik skladeb, které se staly nepsanými hymnami Sametové revoluce, a vystoupil také sbor Cantus Slunko pod vedení Heleny Noskové. Ten kromě jiných písní na závěr zazpíval i českou státní hymnu.

Fotogalerii najdete zde. 

Komentář

Je hezké, že na Karlovo náměstí dnes dorazilo tolik lidí. Méně hezké však je, že mnozí z nich nedokážou uctít ani památku obětí při minutě ticha, ani vzdát hold symbolu naší státnosti, tedy české hymně. Řada mužů totiž přišla v čepicích, které nesmekli ani při minutě ticha, ani když zazněly tóny písně "Kde domov můj". Jakkoli se to zdá malicherné, právě u takových drobností ale začíná naše úcta ke svobodě a demokracii, k památce těch, kteří o ně bojovali do posledního dechu nebo kteří odešli z Albertova s krvavými šrámy, aby pak vyzvali národ ke vzpouře proti odpornému režimu. A samozřejmě je to i úcta k těm, kteří zahynuli v Paříži jen proto, že žili ve svobodě a využívali svých občanských práv bez ohledu na pohlaví, rasu či náboženské vyznání. Právě tyto drobnosti je třeba mít na paměti, aby pak bylo možné pro svobodu a demokracii vykonávat velké činy.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-