Spíše v nevážném duchu se dnes představila návštěva, která zavítala na Střední průmyslovou školu Třebíč. Ačkoli ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová byla hostem z opravdu těch nejvyšších míst, zvláště studenti museli ocenit její smysl pro humor.

„Kluci, vidím, že jste moc šikovní a dveře na vejšku jsou vám otevřené, ale je vám jasné, že až půjdete na VUT do Brna, tak tam nebudou žádný holky,“ vyvalila Valachová na šikovné studenty, kteří jí předváděli nejnovější chloubu školy, jíž jsou programovatelná robotická ramena.

„No, tady jich taky moc není, my jsme zvyklí,“ odpověděl pohotově jeden z nich.

Budou centrálně zadávané přijímačky?

Na programu ale byla i diskuze s pedagogy a hlavně s největšími zaměstnavateli v regionu, s nimiž SPŠ Třebíč dlouhodobě spolupracuje a jejichž požadavky na vzdělání studentů implementuje do výuky a praxe.

Velmi diskutovaným bodem byl fakt, že naprostá většina deváťáků se nyní hlásí na studijní obory, ač tomu jejich předchozí studijní výsledky neodpovídají, zatímco učební obory hlásí nedostatek uchazečů.

„Ve školním roce 2014/15 vyšlo v Třebíči z devítek zhruba 600 žáků a 85 % z nich si vybralo studijní obory s maturitou,“ vysvětlil předseda představenstva Okresní hospodářské komory Třebíč Richard Horký. „Pak tedy zbylo 90 dětí, které se hlásí na dělnické profese, a to včetně kuchařek, kadeřnic. Nebyla by proto řešením státní přijímací zkouška, aby se pak neplýtvalo prostředky na děti, které studium nezvládají?“

Podle Valachové jednotnou přijímací zkoušku projednává Poslanecká sněmovna v rámci novely školského zákona.

„Pokud vše půjde hladce, první centrálně zadávané zkoušky by měly být na jaře 2017,“ doplnila. „Nesouhlasím ale s tím, aby tyto centrálně zadávané zkoušky znamenaly sto procent, tedy aby řediteli školy nezůstala žádná další možnost ověřování znalostí daného žáka. Jsem pro to, aby 60 % bylo věnováno českému jazyku s literaturou a matematice. Zbylých 40 % by mohli ředitelé využít či nevyužít podle svého uvážení – třeba doplnit do zkoušky test z cizího jazyka, znalosti z chemie či fyziky podle typu školy.“

Uchazeči prý neumějí jazyky

Právě výuka cizích jazyků byla dalším tématem. Martina Stasiaková z firmy Huhtamaki poukázala na to, že studenti jsou sice na střední škole v jazykové přípravě velmi kvalitně vzděláváni, na vysokých školách však většinou mají jen dva semestry cizího jazyka. Stává se tedy, že své znalosti zapomenou a do praxe přicházejí se značným handicapem v této oblasti.

Na to navázal Martin Klusáček z Fraenkische CZ, který vyslovil odvážnou myšlenku, zda je studentům technických škol vůbec potřeba druhý jazyk.

„Naše firma má německou matku, ale stejně tam všichni mluví jen anglicky,“ poukázal na konkrétním příkladu, s nímž souhlasili i zástupci dalších zaměstnavatelů. Hodiny věnované druhému jazyku by pak mohly být věnovány právě výuce technických předmětů, které zaměstnavatelé u uchazečů vyžadují nejvíce.

Ministryně Valachová souhlasila s tím, že v případě technicky zaměřených škol by to zřejmě mohla být správná cesta.

„Zabýváme se myšlenkou odborného vzdělávání učitelů v oblasti odborné terminologie,“ řekla s poukazem na to, že právě technický svět se neustále vyvíjí, vznikají nové přístroje, a tedy i nové termíny, které je nutné si osvojovat.

Další možnosti vidí ale i v nových grantech na výměnné pobyty, které studentům přinášejí nejen rozšíření znalosti jazykových, ale i kulturních.

Fotogalerii najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-