Lavička. Jak obyčejný předmět, ale jak neobyčejné dokáže zažívat příběhy. Přesně o tom pojednává jednoaktovka, kterou nastudovalo divadélko Safraporte působící na Hotelové škole Třebíč pod vedením pana učitele Koupila. Někteří si možná vzpomenete, že stejnou hru tato studentská herecká scéna uvedla už loni – ovšem inscenace, která měla premiéru letos 9. dubna, je značně rozšířená a přepracovaná jak dějově, tak obsazením. 

Oproti loňskému roku přibylo herců, to však nijak neovlivnilo původní vtipné pojetí hry, které spočívá v neustálé změně rolí, kdy jeden aktér ztvárňuje až čtyři postavy. A vůbec nezáleží na pohlaví či živočišném rodu. Ze starého důchodce se tak rázem stane mladá slečna a z mladého muže třeba pes nebo kočka.

Scéna je přitom velmi jednoduchá, tvoří ji stylizovaná lavička v parku, kam si chodí odpočinout různé typy lidí, kteří spolu debatují o životě.

„Využíváme jednoduchou divadelní scénu,“ vysvětlil principál divadla Miroslav Koupil. „V podstatě tak odkazujeme třeba na tradici bytových divadel nebo moderního pojetí českého divadla malých forem.“

Koupil se tentokrát na jevišti přeměnil pouze do postavy Hodináře, který komentoval děj. O poznání těžší to měli jeho svěřenci, z nichž nejostřílenější je Stanislav „Moris“ Binder, kterého diváci mohli ve hře spatřit už minulý rok. Ten ztvárnil roli vypravěče, paní Ivanky, důchodce Josefa a slečny Lucie. Spolu s ním se před početným publikem objevily také Dáša Boučková, která si střihla roli paní Věry a slečny Adély, a Míša Mácová v úloze důchodce Jardy. Posledním do party byl Juraj „Fextik“ Hrnčiarik, jenž se divákům představil coby slečna Klára a mladík Tomáš.

Výkony studentů sice nejsou úplně stoprocentní, ale to k divadlu tohoto typu patří. Jen fakt, že ve svém volném čase dělají nějakou kulturní činnost, je více než chvályhodný. A pokud v ní budou pokračovat, tím lépe. A ještě lépe, když jejich snahu uvidí také široká veřejnost na některém z festivalů amatérských divadel.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mib-