Dnes je 21. listopadu 2017, svátek má Albert, zítra Cecílie. V Třebíči je aktuálně 5,6 °C
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Michala Žáka bavilo předpovídání počasí už odmalička

OSTATNÍ - ROZHOVORY - 21. 5. 2016

Michal Žák si v Alternátoru vyzkoušel i princip skleníkového efektu.
Michal Žák si v Alternátoru vyzkoušel i princip skleníkového efektu.
foto: Milan Krčmář

Už jako malý kluk si zapisoval zprávy o počasí. Tento koníček Michalu Žákovi zůstal, a když byl později na gymnáziu, další krok byl jasný: kluk z Třebíče odešel studovat do Prahy vědy zabývající se počasím a postupem času se z něj stala jedna z nejznámějších osobností české meteorologie a klimatologie.


Jeho tvář zná každý, kdo sleduje zprávy o počasí ve vysílání České televize. S úsměvem, odborně, ale zároveň velmi srozumitelně seznamuje diváky s předpovědí a k tomu přidá třeba fotografii zajímavé oblačnosti nebo nezvyklého meteorologického jevu. Věnuje se meteorologii a klimatologii, které přednáší i na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem a jezdí na konference po celém světě. A přitom Michal Žák coby malý kluk z Třebíče začínal s meteorologií tak, že sledoval zpravodajské relace o počasí a zapisoval si je do notýsku.

Setkali jsme se v areálu bývalé borovinské továrny v Ekotechnickém centru Alternátor, kde na tamní unikátní projekční kouli, kterou do Třebíče dodala agentura NOAA, s velkým zájmem zhlédl datasety právě o počasí, vývoji klimatu, mořských proudech, ale i o planetách sluneční soustavy.
„Babička v borovinské továrně pracovala a já s bratrem jsme u ní v Borovině často bývali na prázdninách,“ prozradil. „Já osobně jsem tady v Borovině hrozně dlouho nebyl, takže jen koukám, co tady všechno nyní je, a moc se mi to líbí.“

 

S projekční koulí jste se prý dosud nesetkal.
Nesetkal. Viděl jsem ji třeba na internetu nebo v televizi, ale toto bylo moje první osobní setkání. Velmi příjemně mě překvapilo, co všechno to umí a co vše to dokáže zobrazit. Z mého pohledu meteorologa je vynikající aktuálnost dat a také to, že se lze podívat na různé jevy kdekoli na světě. Člověk není odkázán pouze na Evropu, což je opravdu skvělé. Myslím si, že pro představu, jak na světě fungují všemožné jevy, je to velice užitečné.

 

Koule pracuje s daty americké Národní agentury pro oceán a atmosféru (NOAA). Při své práci je někdy využíváte i vy. Jsou ta vaše data ještě více profesionálnější? Liší se nějak?
Neřekl bych, že jsou profesionálnější. Myslím, že data, která NOAA posílá do Alternátoru, jsou na stejné úrovni jako ta, se kterými se občas dostanu do kontaktu. Spíše se jedná o šíři dat, tedy co všechno člověk používá, na co se zaměří.

 

I když jste velmi mladý, můžete srovnat nynější meteorologii a klimatologii a třeba před patnácti lety? Jak moc se díky těmto technologiím rozvinula?
Je to velký rozdíl. Jedna věc jsou metody zobrazování dat – zde to byl obrovský pokrok. Souvisí to s vývojem techniky a schopností počítačů, co vše jsou schopny v reálném čase znázornit. Zde se jedná o gigabyty a terabyty dat. Další stránka věci je ta, že další skok kupředu je v možnostech metod dálkové detekce, tedy v pozorovacích družicových systémech. Tyto družice se také velmi posunuly vpřed. To, co vidí, je dnes mnohem lepší, než co bylo před patnácti dvaceti lety. Ať už jde o rozlišení prostorové, časové, nebo o to, co jsme schopni vyčíst a získat z atmosféry, zemského povrchu nebo oceánů, ledovců, sněhu. Tato data jsou hustší jak časově, tak obsahově, mohou vstupovat do různých modelů meteorologických a předpovědních, a díky tomu jsou tyto předpovědi výrazně lepší. Právě díky družicovým datům, která jsou od 90. let minulého století k dispozici celosvětově, se předpověď na jižní polokouli zlepšila o zhruba 20 až 25 %. Pohled seshora umožnil, že se předpovědi na jižní polokouli srovnaly s předpověďmi na polokouli severní.

 

Z důvodu neustálého vývoje techniky se také musíte neustále nějak vzdělávat a sledovat novinky. Odkud čerpáte poznatky?
Jsou dvě věci – to, co vás baví, a to, do čeho jste někdy trochu nucen. To, co vás baví, přichází samovolně. Dnes lze čerpat z různých zdrojů na internetu, ať už jde o materiály různých organizací, jako je právě NOAA, nebo z různých odborných článků a časopisů. A ta druhá je, když něco děláte a něčím se živíte. To vás určitým způsobem tlačí, abyste se s tím seznámil. Pro nás v Evropě teď bude například důležité, že za několik málo let nastoupí meteosat tzv. třetí generace. Ten bude poskytovat zase úplně jiné rozlišení atmosféry, jiné možnosti, a člověk se bude muset seznámit s tím, co od toho může očekávat, aby ta data mohl efektivně využít.

 

Říkal jste „co vás baví, co vás živí“. Bylo to myšleno jako meteorologie versus klimatologie, nebo nějak jinak?
(úsměv) Ne, je to napříč těmi obory. Asi to znáte sám, některé věci člověk dělá rád, k některým je tak trochu donucen, když má třeba udělat nějakou studii o něčem, co ho moc nebaví, například vliv jaderné elektrárny na počasí v okolí. Druhá věc je, když třeba studuje změny klimatu v nějaké části světa.

 

Dá se říct, že máte radši meteorologii, nebo klimatologii? Nebo je to hodně provázané?
Pro mě osobně jsou tyto dva obory hodně provázané. Beru to třeba i podle studia na matematicko-fyzikální fakultě. Tam se ten konkrétní studijní obor jmenuje Meteorologie a klimatologie. Já jsem šel studovat tento obor proto, že mě bavilo předpovídání počasí, tedy meteorologie. To byl pro mě primární impulz. Ale dnes jsou mi hodně blízké i různé části klimatologie. Třeba otázka zkoumání klimatu města, tedy oblasti, kde žije většina lidí. Jaká to má specifika, jaké jsou důsledky a možnosti. Asi bych tedy meteorologii a klimatologii nedokázal od sebe oddělit.

 

Počasí se dá předpovědět docela dobře, dejme tomu s přesností kolem 90 % na příští tři dny. Ale jak se pracuje s klimatologií? To se berou data hodně hluboko do minulosti a pak se propočítávají možné scénáře pro budoucnost?
Záleží, co vás v klimatologii zajímá. Ona je to obecně věda o datech, díky nimž znáte minulost, která končí přítomností. Čím delší ten úsek je, tím lépe pro to, abyste zachytil stabilitu klimatu a vyloučil nějaké kolísání. V dnešní době je velice aktuální otázka budoucího vývoje klimatu. Takže na základě těch pozorovaných dat mohou nastoupit numerické modely, které jsou schopny budoucí stav klimatu vypočítat. Je to ale samozřejmě jiné než u počasí. My nemůžeme říct, jak bude 5. ledna 2051, ale můžeme kupříkladu říct, že mezi lety 2040 až 2060 se teplota v České republice zvýší o jeden stupeň oproti současnosti.

 

Jak vypadá běžný den klimatologa? Sedí v kanceláři a analyzuje data?
Záleží, na čem zrovna pracujete. Například přijde někdo, že potřebuje udělat nějakou studii. Třeba o vlivu přehrady na okolí. Pak začnete studovat věci, které jsou k tomu k dispozici – rešerše, dříve dělané práce, studie a analýzy. Na základě nich se odrazíte k tomu konkrétnímu případu, který vás zajímá. U klimatologa to tedy není záležitost jednoho dne, většinou na nějakém problému pracujete několik týdnů až měsíců.

 

A jak vypadá den meteorologa, který předpovídá počasí v České televizi?
Ten už má větší řád. Pokud vezmeme, jak vypadá den, který vrcholí večerní službou, tak se ráno seznámím s aktuální povětrnostní situací a poté vyrazím zhruba před polednem na Kavčí hory. Tam se začnu rozmýšlet, jakým způsobem naplním tu hlavní relaci, která je před sedmou hodinou večer, tedy před Událostmi. Ta je trochu jiná než ostatní – není tam jen ta vlastní předpověď počasí, ale snažíme se v ní počasí dávat do souvislostí, vypíchnout nějaké jevy, které budou v nejbližších dnech zajímavé nebo důležité, a ty potom nějakým způsobem ztvárnit. Tato práce tedy zahrnuje přípravu grafických materiálů, podkladů, které pak zadám kolegům-grafikům. Ti to připraví a já si zatím takříkajíc postavím tu relaci, o čem tam budu mluvit. Současně si nakreslím mapy, které budu ve vysílání ukazovat. Ono se to tedy nezdá, ale příprava těch pěti minut vysílacího času dokáže zabrat několik hodin. Pak nastoupí úprava zevnějšku, jdu tedy do maskérny a kostymérny. V 17.55 jdu na první relaci o počasí, v 18.55 je ta hlavní, nejdůležitější. Pak jsou ještě pozdní relace, takže odcházím kolem osmé nebo půl deváté.
Samozřejmě, když je nějaká výjimečná situace, třeba hrozba extrémních jevů, jako jsou vichřice, povodně a další věci, které vyžadují rychlou reakci, pak se služba prodlouží nebo se nasadí speciální relace navíc, aby informace byly co nejčerstvější, bylo jich co nejvíc a veřejnost byla co nejlépe informována.

 

Stalo se vám někdy, že byste předpověděl něco, co by vůbec nevyšlo?
Záleží, co myslíte tím slovíčkem „vůbec“. Ale je pravda, že jsou situace, které úplně nevyjdou. Můžeme si říct narovinu, že předpověď stoprocentní není. Úspěšnost předpovědi pro následující den se pohybuje kolem 95 %. Stává se například, že když přechází zvlněná studená fronta, nelze zcela přesně říct, kam se posune. Ty vlny znamenají, že někde jde fronta dopředu, někde naopak ustupuje. A i současné numerické modely, které jsou velice výkonné a velice složité, s tím mají dost problémy. Tam se tedy může stát, že předpovíte například to, že na jihozápadní Moravě bude teplo a slunečno, a fronta postoupí rychleji – pak místo toho přijde oblačnost a déšť. Takže když je to v létě, najednou místo 27 stupňů máte stupňů patnáct. Další nepříjemné situace mohou nastat na podzim, kdy se předpovídá nízká inverzní oblačnost. Ta se někde nerozpustí, někde ano, takže zde také není předpověď úplně jednoduchá.
Ale většinou se jedná o situace, kdy už dopředu víme, že ta pravděpodobnost není úplně nejvyšší, a tak se na to snažíme upozornit. Takže totální výbuch u předpovědí na nejbližší dny si snad ani nepamatuji. U předpovědi na týden je to trochu jiné – tam se může stát, že v pondělí hlásím zataženou neděli, a v pátek už říkám, že bude polojasno.

 

Vy učíte meteorologii a klimatologii na matematicko-fyzikální fakultě. Je o tyto obory velký zájem? Kolik máte studentů?
Počet studentů není velký, pohybuje se v jednotkách. V ročníku je tak dva až pět lidí. Na jedné straně je fajn, že se jim můžeme více věnovat, je to takové komornější. Je možné, že to někomu nemusí tak úplně vyhovovat, ale myslím, že pokud má ten člověk o předmět opravdu zájem, tak je to právě naopak – vyhovuje mu to, má blíže k vyučujícímu, my zase k posluchačům, takže můžeme lépe propojit a prodiskutovat různé problémy. Ale domnívám se, že v posledních letech se potenciální studenti až příliš obávají matematiky na matematicko-fyzikální fakultě. Pak dají přednost ne tak naplněnému studiu meteorologie třeba na přírodovědecké fakultě či někde jinde, ale tam už ze své podstaty není to studium tak dokonalé. Meteorologie je právě o fyzice atmosféry, je u ní potřeba pochopit, jak atmosféra funguje, a k tomu nějakou fyziku potřebujete. A myslím si, že pokud člověk není, lidově řečeno, matematicky úplně dutý, nemusí se toho matfyzu tak úplně obávat. Ano, není to lehká škola, ale domnívám se, že někdy jí předchází až jakási aura něčeho mimořádně obtížného. Tak to ale podle mě není.

 

Když učíte, berete to čistě vědecky, nebo si občas vezmete třeba nějakou pranostiku typu „Svatá Anna chladna z rána“, a pak studentům vysvětlujete, na základě čeho tyto pranostiky vznikají?
Ano, to taky někdy využívám. Tyto lidové pranostiky určitě mají ve výuce místo, a to právě ve zdůvodnění, proč to tak asi bývá, čím je ten jev způsobený. To je vlastně onen klimatologický pohled na obvyklé počasí v dané části roku. Je to dobrá příležitost vysvětlit, co je tzv. singularita v ročním chodu. Takže své místo ve výuce to má, ale spíše k tomu, proč ta konkrétní pranostika asi vznikla.

 

Když jsme byli před chvílí na projekci na kouli, dívali jsme se zrovna na zemětřesení na Portoriku a vy jste prozradil, že jste v této oblasti nedávno byl na konferenci. Jezdíte na konference často? A za jakým účelem?
Konference bývají setkáním odborníků, někdy mají užší, někdy širší témata. Meteorologická, klimatologická, ta hranice nebývá ostrá. Jezdí se tam za účelem získat kontakty, seznámit se s někým, kdo dělá něco podobného, a navázat spolupráci, která pak bude navzájem výhodná a užitečná. Samozřejmě se tam seznamujeme i s tím, co se dělá jinde, jak se to dělá, jaké jsou nejnovější trendy. Člověk tak získá trošku nadhled.

 

Kolikrát do roka takhle někam jezdíte?
Třikrát, čtyřikrát. Jak kdy, někdy pětkrát.

 

Jak se vlastně kluk z Třebíče dostane mezi meteorologickou a klimatologickou špičku? Říkal jste, že vás jako malého bavilo předpovídání počasí. Měl jste jako kluk meteorologickou stanici?
Stanici úplně ne. Když jsem se tím začal trochu více zabývat, dělal jsem si zápisky o počasí, o teplotách… Ale to bylo samozřejmě na velmi primitivní, amatérské úrovni. Navíc měřicí možnosti před 25 lety nebyly takové jako dnes, samozřejmě nebyly ani přístroje. Čili jsem začínal tak, že jsem si dělal zápisky, jaké je počasí a jak to třeba souvisí s nějakou frontou. V televizi jsem sledoval relace o počasí a snažil jsem se ty informace zasadit do kontextu. Později na gymnáziu jsem si řekl, že je to obor, který mě zajímá a chci se mu věnovat.

 

Měli jste na gymnáziu nějaké semináře týkající se počasí, nebo jste se vzdělával sám?
Bohužel, tehdy byla situace ještě taková, že podobných možností bylo poměrně málo. Dnes je to podle mě mnohem lepší. Bylo to tedy na mně osobně. Tehdy, v polovině 90. let, nebyl ještě ani běžně dostupný internet. Jediná možnost tedy byla, že jsem chodil do knihovny a využíval meziknihovní výpůjční službu. Někde jsem si našel informace o nové odborné knize a v knihovně mi ji vždycky odkudsi objednali. Na měsíc jsem si ji mohl vypůjčit, prostudoval jsem si ji a pak jsem ji zase musel vrátit.

 

Poslední otázka se samozřejmě bude týkat počasí. Když se teď podíváte na nebe a na tvary mraků – co je to za mraky, které vidíme, a dá se podle nich usoudit, jaké bude počasí?
Dá se to usoudit, ale je dobré, když o nich něco víte (úsměv). To, co vidíme nad sebou, je kupovitá oblačnost malého vertikálního rozsahu. Odborně se to nazývá cumulus a mohli bychom ještě dodat, že je to cumulus mediocris, tedy cumulus prostředního vertikálního vývoje. Tamhle je cumulus humilis, což cumulus malého vertikálního rozsahu. A nad tím, taková ta bílá vlákna, to je vysoká oblačnost. Jsou to oblaky druhu cirrus. Takže vzhledem k tomu, že vývoj těch kupovitých oblaků nejde do výšky, lze usoudit, že toto pěkné počasí nám určitě vydrží.


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

středa 15. 11. - Zemřel herec Jaroslav Šmíd, rodák z Třebíče

Řadu let působil ve Švandově divadle v Praze. Bylo mu teprve 47 let.
Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Pro tento den nebyla zadána žádná akce. Podívejte se do databáze KAM vyrazit.

Trebicsko.cz - polední menu
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2017

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist