Kraj Vysočina je jedním ze dvou regionů, kde po volbách do krajských zastupitelstev dokázali vyhrát socialisté. Dalším je Jihočeský kraj, všude jinde dosud suverénní ČSSD své dominantní postavení ztratila. Kromě Libereckého kraje, kde drtivě vyhráli tamní Starostové pro Liberecký kraj, a Zlínského kraje, v němž se zadařilo lidovcům, všechny ostatní regiony patří hnutí ANO 2011.

Sociální demokracie ale znatelně ztratila i na Vysočině. Zatímco při minulých volbách v roce 2012 vyhrála naprosto přesvědčivě s téměř 30% ziskem, letos je to o deset procent méně. Jako druhé skončilo již zmíněné ANO 2011, nováček krajských voleb, které zaujalo 17,04 % vysočinských voličů. Náš kraj je tradičně silnou baštou KDU-ČSL, která se ziskem 13,41 % skončila třetí, o dvě procenta méně mají komunisté. Se zhruba devíti procenty zasednou v lavicích zastupitelstva kandidáti za ODS. S nimi do Jihlavy budou dojíždět i Starostové pro Vysočinu (SPV) s 6,84 % a Koalice SPD a SPO, jimž věří 6,4 % voličů.

Voleb v našem kraji se zúčastnilo celkem 21 stran, zbylých 14 ale nepřekročilo nutnou pětiprocentní hranici a do zastupitelstva se neprobojovalo. Hlasy, které získaly tyto neúspěšné strany, byly rozpočítány mezi vítěze. Přepočítané hlasy pak vypadají takto: ČSSD 24,44 %, ANO 2011 20 %, KDU-ČSL 15,56 %, KSČM 13,33 %, ODS 11,11 %, SPV 8,89 %, Koalice SPD a SPO 6,67 %.

Bojovalo se o celkem 45 křesel, která si jednotlivé vysočinské strany rozdělí takto: 11 ČSSD (obhajovala 17 mandátů), 9 ANO 2011 (neobhajovalo žádné křeslo), 7 KDU-ČSL (zůstala na svém, protože obhajovala 7 křesel), 6 KSČM (obhajovala 11 křesel), 5 ODS (zůstala na svém, protože obhajovala 5 křesel), 4 SPV (neobhajovali žádné křeslo), 3 Koalice SPD a SPO (neobhajovala žádné křeslo). Už při tomto pohledu je jasné, že letošními volbami skončí menšinová vláda sociálních demokratů s podporou komunistů. Nabízí se možnost vytvořit koalici podle celorepublikového modelu, která by s přehledem získala většinu, je ale možné, že při současném pnutí mezi socialisty a „babišovci“ na nejvyšší úrovni vznikne duhová koalice s více stranami. To vše ale bude předmětem vyjednávání, která představitele stran čekají v následujících týdnech.

Volební účast byla na Vysočině tentokrát o něco nižší než minule. Před čtyřmi lety do volebních místností zamířilo zhruba 41 % právoplatných vysočinských voličů, letos to bylo o přibližně čtyři procenta méně. Pořád se ale jedná o nějaká tři procenta více než v celé republice.

Stává se z Třebíče bašta ANO?

Hlasování přímo v Třebíči se však od krajských výsledků lišilo. Pokud vezmeme nepřepočítané hlasy, pak v našem městě vyhrálo Babišovo ANO 2011, a to se ziskem 20,84 %. Druzí socialisté skončili daleko vzadu se 14,6 %. Třetí místo obsadila KSČM s 11,42 %, pak následovali Starostové pro Vysočinu s 9,93 %, KDU-ČSL s 9,41 %, Koalice SPD a SPO s 8,92 % a ODS s 8,36 %. Kdyby záleželo pouze na Třebíči, pak by se do kraje probojovala ještě koalice Žijeme pro Vysočinu, kterou tvořily TOP 09 a Strana zelených, jíž dalo svou důvěru 5,2 % Třebíčanů (celokrajsky 4,96 % nepřepočítaných hlasů).

Volební účast v Třebíči byla 34,53 %, tedy téměř totožná jako na celorepublikové úrovni.

Třebíč bude mít v krajském zastupitelstvu poměrně silné zastoupení. V dresu ČSSD ji bude zastupovat místostarosta Vladimír Malý, za ANO 2011 se do kraje dostal učitel a zároveň městský zastupitel Miloš Franěk, jehož doplní jeho spolustraník a taktéž městský zastupitel Miloš Hrůza. Starostové pro Vysočinu do kraje vyšlou místostarostu Pavla Pacala, Koalice SPD a SPO generálmajora ve výslužbě Hynka Blaško.

K tomu můžeme připočítat i další zastupitele, kteří budou reprezentovat celý okres. Z Bransouz je současná krajská radní Jana Fialová (ČSSD), z Rokytnice nad Rokytnou asistent senátora Josef Herbrych (KDU-ČSL), ze Studence poslanec Josef Zahradníček (KSČM) a z nedaleké Vladislavi pracovník JE Dukovany Marek Nevoral (taktéž KSČM).

Prvním spočítaným okrskem v Třebíči byl Řípov, jehož následoval Ptáčov s Pocoucovem. Z okrsků, které leží přímo ve městě, byla nejrychlejší komise v okrsku č. 5, která zasedala v budově ZŠ Benešova. Tento okrsek zahrnoval ulice Čajkovského, Tolstého, Maxima Gorkého, Školní a Kyjevskou.

(Všechny údaje vycházejí z dat Českého statistického úřadu na serveru volby.cz.)

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-