Přesně před 115 lety, 17. února 1902, se v třebíčské Kočičině narodil Antonín Kalina. Mladý švec, který ve 30. létech minulého století jako člen KSČ zasedal v třebíčské městské radě, avšak záhy po nacistické okupaci byl zatčen a poslán nejprve do koncentračního tábora v Dachau a následně do Buchenwaldu. Tam zůstal až do konce války, přičemž se mu zde s nasazením vlastního života podařilo zachránit téměř tisíc židovských chlapců, mezi nimi například i pozdější laureáty Nobelových cen Imricha Kertésze a Elieho Wiesela. Za to mu bylo později uděleno čestné občanství města Třebíče, prezident ČR jej vyznamenal Medailí za Zásluhy I. stupně a byla mu odhalena pamětní deska v třebíčské židovské čtvrti. A navíc - v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem je vytesáno jeho jméno do Zdi cti v Zahradě spravedlivých ve spojitosti s titulem Spravedlivý mezi národy. Ten Izraelci udělují lidem nežidovského původu, kteří za 2. světové války zachránili Židy před holokaustem.

Vyznamenání vedle verpánku
Ode dneška má Antonín Kalina v Třebíči i pamětní síň. Nachází se vedle Zadní synagogy v domě, kde je zároveň umístěna Galerie Ladislava Nováka. V místnosti najdeme jednak textovou část, popisující Kalinův život, dále audiovizuální pořad o Kalinovi a samozřejmě i předměty nějak s Kalinou spjaté. Zajímavý je například ševcovský verpánek, šídla a kladívko, vystavená ocenění, ale i fotografie či dopisy, a to jak psané Kalinou, tak i v podobě vzpomínek lidí, které zachránil před jistou smrtí.
Hrdinství Antonína Kaliny není velké pouze v tom obrovském počtu dětí, kterým pomohl, ale také ve skromnosti, kterou v sobě tento Třebíčák celý život nesl. Vždyť když dělal v 80. létech rozhovor pro americkou televizi, na otázku, jaký je to pocit, když ví, že zachránil tolik lidí, dlouze se zamyslel a pak odpověděl velmi krátce: "Žádnej."

I proto v roce 1990, kdy zemřel, o Kalinovi téměř nikdo nevěděl. Postupně však jeho statečnost začala vyplouvat na povrch a lidé si uvědomili, jaký hrdina se v našem městě na počátku minulého století narodil. Pamětní síň si tedy více než zaslouží.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-