Celkem dvanáct ciferníků s různými údaji plus jedno kolečko navíc – tak vypadá neobvyklý přístroj, který dnes odhalili nadšenci z třebíčské hvězdárny na Švabinského ulici. Na výrazné desce, které si všimne asi každý kolemjdoucí, najdete nejen vcelku běžné ukazatele obvyklých hodin ukazujících středoevropský čas či čas v Moskvě, Tokiu, New Yorku a Londýně, ale i méně užívané časomíry, u nichž budete asi potřebovat nápovědu. Ta je naštěstí připojena, takže se dozvíte, kdy přesně v daný den vychází a zapadá Slunce, v jakém astronomickém znamení se zrovna Slunce nachází či jaké je přesně datum. To zmíněné kolečko navíc ukazuje fázi, v jaké se nyní nachází Měsíc. Rafiky na cifernících i samotné „měsíční“ kolečko se různě pohybují, jedno však zůstává neměnné – ukazatel drah planet obíhajících kolem Slunce, tzv. tellurium.

„Planety jsou zde umístěny v poloze k 25. listopadu 2017, tedy k dnešnímu dni,“ vysvětlila Kristýna Jelečková z třebíčské hvězdárny. „Tellurium tak bude zobrazovat den, kdy byly astronomické hodiny slavnostně odhaleny.“

Zajímavý je i pohled na astronomická znamení. Oproti původním dvanácti jich zde napočítáme třináct – přibylo totiž souhvězdí Hadonoše. Dílce, do nichž jsou jednotlivá znamení vepsána, jsou navíc různě veliké. Starověcí Babylóňané, kteří jako první rozvrhli rok do dvanácti znamení, totiž vytvořili původní zvěrokruh odpovídající počtu měsíců v roce. Nebrali ale ohled na to, že v některém znamení se Slunce nachází jen krátce, jindy trochu déle, a Hadonoše ze svého zvířetníku, jímž se mnozí z nás řídí dodnes, zcela vyškrtli.

„Nejdelší úsek proto připadá na znamení Panny, což je 45 dnů. Nejkratší na Štíra, v jehož znamení se nacházíme právě teď,“ doplnila Jelečková. Štírovi je opravdu na astronomických hodinách vyhrazen jen úsek odpovídající jednomu týdnu, po 29. listopadu se rafika přemístí na souhvězdí Hadonoše.

Vše je řízeno počítačem

Na astronomických hodinách pracovalo pět nadšenců od 1. května 2017, prvotní myšlenka je vyrobit však přišla už v březnu, kdy byl vyhlášen grant, jemuž by tento projekt odpovídal. Celé zařízení stálo 30 tisíc korun a jeho cílem je zpopularizovat astronomii i laické veřejnosti. Proto jsou hodiny umístěny směrem do ulice, takže si je může prohlédnout každý, kdo půjde kolem třeba do Boroviček nebo na Ruskou ulici.

Zajímavě řešené jsou pohyby rafik, které jsou kompletně ovládány počítačem. Například u ukazatele kalendáře počítač ví, že v únoru musí z čísla 28 (příp. 29, je-li přestupný rok) přemístit rafiku rovnou zpět na jedničku. Nic se tedy nemusí nastavovat ručně.

„Zařízení přijímá signály z atomových hodin ve Frankfurtu. Automaticky reaguje i na přechod zimního a letního času, a to i v rámci jednotlivých zemí, jejichž čas jsme na astronomické hodiny také umístili. Některé země totiž mají přechod na letní čas odlišný od našeho,“ informovala Jelečková.

Astronomické hodiny jsou dokonce tak dokonalé, že si pamatují pozici rafik. To se hodí pro případ, kdy by se zařízení ocitlo bez elektrického proudu. V okamžiku, kdy by zase naskočil, počítač propočítá dobu, kdy byly astronomické hodiny mimo provoz, a následně posune všechny rafiky na správnou pozici.

Třebíčská hvězdárna spadá pod DDM Třebíč, jehož zřizovatelem je město. Slavnostní odhalení si proto nenechal ujít ani starosta Pavel Janata, který coby bývalý technik na tuto novinku nešetřil chválou. Podle něj astronomické hodiny určitě přitáhnou pozornost a třeba přivedou mladé k zájmu o hvězdy a vesmír.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-