Myslíte si, že k předpovídání počasí stačí podívat se na oblohu a říct si, odkud fouká vítr? Omyl – je to mnohem, mnohem, mnohem složitější proces, který je laikům většinou naprosto nesrozumitelný. Pokud jim jej tedy nevysvětluje odborník na slovo vzatý. V našem případě třebíčský rodák a jeden z nejznámějších českých meteorologů a klimatologů Michal Žák.
Tento moderátor počasí na ČT, který zároveň pracuje i Českém hydrometeorologickém ústavu a přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, dnes taje předpovídání počasí představil v třebíčské knihovně na Hasskově ulici. Přednáška byla určena zejména seniorům, na sedačkách však seděly i mladší ročníky. Nenudili se ani mladí, ani staří, protože Michal Žák dovede i obtížné pojmy vysvětlit naprosto jednoduše.
První opravdová předpověď až v roce 1954
Ta „skutečná“ meteorologie není nijak stará věda, byť první vědecká pojednání o ní psal například už Aristoteles. Její rozvoj přinesl až nástup telegrafu, kdy se data dala šířit dostatečně rychle i ze vzdálených míst.
„To bylo v roce 1835,“ poznamenal Žák s dovětkem, že se jednalo spíše posílání informací poskytujících údaje, jak kde bylo. S předpovídáním počasí to tedy také nemělo příliš mnoho společného.
Pro to, abyste mohli „vypočítat“ počasí, potřebujete obrovské množství dat, která sbírají pozemní stanice, letouny a družice. Je zároveň nutné brát v potaz reliéf krajiny a také, co je na ní – tedy zda je holá, zasněžená, pokrytá ledem atd. Do toho navíc mluví i vítr v různé výšce, teplota atd. Tato data zpracovávají superpočítače, ale ani ony nejsou přesné. Vůbec první numerickou předpověď se podařilo spočítat až v roce 1950, teprve v roce 1954 však dokázali ve Švédsku dát dohromady první operativní předpověď, tedy tu skutečnou, odvozenou z reálných dat.
Bouřky lze předpovídat jen velmi obtížně
Jen připravit model krajiny trvá velmi dlouhou dobu.
„Rozhodně to není práce na týdny, ale na roky,“ vysvětlil Michal Žák. „Pracují na tom celé týmy odborníků.“
Ani tak nejsou numerické modely přesné – a to jen třeba z toho důvodu, že zkrátka není možné mít model v měřítku 1:1. Chyby způsobuje i nedokonalá znalost atmosféry, kvůli čemuž vlastně pracujeme pouze s přibližným popisem procesů.
„Nejobtížněji se předpovídají srážky, a to hlavně přeháňky a bouřky, které jsou časově a prostorově proměnlivé,“ dodal Michal Žák. Je to dáno tím, že meteorologové pracují s jakousi imaginární sítí, která pokrývá planetu podobně jako rovnoběžky a poledníky. Místům, kde se tyto čáry protínají, se říká uzlové body, pro něž se připravuje předpověď. Ovšem tyto body jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů – a stane-li se něco mezi nimi, nelze to nijak vyhodnotit. Právě přeháňky a bouřky, které pokrývají třeba jen několik stovek metrů, proto není možné přesně předpovědět.
Bude-li tedy za týden v Třebíči pršet, to vám těžko řekne i její nejznámější meteorolog Michal Žák, který do dnes do knihovny přilákal desítky lidí.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-