Žijeme v osmičkovém roce, který je o to důležitější, že během něj oslavíme sto let od vzniku Československa. Třebíčská knihovna s Muzeem Vysočiny Třebíč, Čs. obcí legionářskou a okresním archivem toto výročí připomínají různými akcemi – jako například dnešní přednáškou „Osobnosti Třebíčska 1918“ a zahájením výstavy „Po stopách republiky“, kterou můžete navštívit v hlavní budově knihovny v Hasskově ulici. Na přednášce, vedené archivářkou Jitkou Padrnosovou, zazněly zajímavé informace, které třebíčskému publiku dosud byly prakticky neznámé.
Jihlava nové pořádky odmítala
„Republika se v Třebíči vyhlásila už 14. října,“ informovala Padrnosová. Tehdy zde proběhla generální stávka dělnictva a byla přečtena proklamace prozatímní československé vlády, kterou veřejnost pochopila jako prohlášení samostatné republiky.
Na tu skutečnou samostatnost si ale naši pradědečci a prababičky museli ještě dva týdny počkat. Dozvěděli se o ní ale ještě odpoledne 28. října, kdy z Prahy přišel telegram o dějinných událostech. Například do Moravských Budějovic dorazila tato zpráva až o den později.
Podle Padrnosové přivítali Třebíčští vznik Československa s nadšením. Na rozdíl od nedaleké německé Jihlavy, která až do 7. listopadu ostentativně odmítala vzít na vědomí nové pořádky.
„A když k tomu přece jen došlo, chtěli v Jihlavě vyhlásit německý jazykový ostrov, který by spadal pod Rakousko,“ doplnila Padrnosová.
Máchal šil narychlo vlajku
V Třebíči se hned 29. října konala obrovská manifestace, na níž občané demonstrovali svou příslušnost k nově vzniklému státu. Na ní zavlála vlajka, kterou pro tuto příležitost rychle sehnal jeden z třebíčských mužů 28. října – sokol a učitel Jan Máchal.
„Když se zjistilo, že republika je vyhlášená, tak si uvědomil, že nemá vlajku a že tedy nemá čím tu republiku přivítat. A tak nejprve oběhl všechny své přátele a známé, pak v pozdních večerních hodinách přišel domů a přes noc se ta vlajka u Máchalů šila,“ vysvětlila Padrnosová s tím, že to naštěstí stihl. „Ta obrovská oslava totiž byla hned ráno.“
Touto vlajkou byla později zahalena Máchalova rakev při jeho pohřbu jako vzpomínka na tyto historické okamžiky.
Jitka Padrnosová kromě Máchala ve svém příspěvku vzpomněla také třebíčské starosty Karla Přerovského, Augustina Klimenta a Josefa Vaňka, s nímž je nejvíce spojeno období první republiky v Třebíči a také rozkvět města v té době.
Nemluvilo se ale jen o Třebíči. Své hrdiny vzniku samostatného československého státu měla i další města a vesnice. A tak se třebíčští posluchači dozvěděli zajímavosti i o moravskobudějovických Jaroslavu Palliardim a Josefu Indrovi či náměšťských Cyrilu Zábřeském a Josefu Trubáčkovi.
Osudové okamžiky Československa na výstavě
Na přednášku navázala vernisáž výstavy „Po stopách republiky“, která se věnuje nejen vzniku Československa, ale i dalším významným událostem, které prožil společný československý stát. Návštěvníci mohou v klubovně v prvním patře knihovny zhlédnout řadu relikvií, jako je například třebíčský erb vsazený do rakouského orla, podívat se na podobenky mužů, kteří vedli obce a města na Třebíčsku v roce 1918, ale třeba si přečíst i protektorátní vyhlášky či dobové noviny zachycující události během komunistického převratu či při dělení Československa. Nechybějí ani městské a školní kroniky – sice (naštěstí) schované ve vitrínách, otočené však na důležitých stránkách, takže například o okamžicích října 1918 se lze dozvědět takříkajíc z první ruky.
Výstavu můžete navštívit do 18. července.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-