|
Velmi slavnostní začátek měl letošní třebíčský festival židovské kultury Šamajim. Ani ne tak proto, že tento rok vstoupil již do svého 15. ročníku, což je ale jistě také důvod ke gratulaci, jako spíše proto, že při jeho zahájení bylo předáno čestné občanství města. Toto nejvýznamnější ocenění, jaké vůbec město může udělit, obdrželo od roku 1990 pouze dvanáct lidí – tím třináctým je zdejší rodák, poslední židovský rodák z Třebíče a člen Židovské obce Brno, Pavel Fried.
„Zprvu jsem neměl příliš velkou odvahu to jmenování přijmout,“ prozradil Pavel Fried. „Pak jsem si ale uvědomil, že jsem skutečně ten poslední a že jmenování mohu přijmout za všechny generace třebíčských Židů, které tu od přelomu 12. a 13. století žily, pracovaly a budovaly dnes skoro pitoreskní město. Vybudovaly krásný hřbitov a zanechaly krásné hmotné kulturní dědictví, díky němuž se Třebíč s místní bazilikou a prostřednictvím seznamu UNESCO dostala do povědomí celého světa.“
Podle Pavla Frieda si všichni Židé, kteří v Třebíči žili, už kvůli výše uvedenému toto jmenování zasloužili. Upozornil však, že zde Židé nezanechali pouze kulturní dědictví.
„Jejich život s sebou nesl určité duchovní poselství. To spočívalo v jejich věrnosti k víře. K víře, v kterou věřili přes všechny problémy, které jim to přinášelo,“ vysvětlil Fried. „Z toho vzniklo něco, co bylo něco naprosto neočekávaného. Staletá víra, držená našimi rabíny a všemi Židy, udržela Židy jako národ, udržela hebrejštinu jako řeč a udržela i židovskou kulturu hudební a literární. To všechno umožnilo, že po dvou tisících letech znovu vznikl židovský stát.“
Židovské hřbitovy mají svůj genius loci
Pavel Fried také zapálil svíčku, která bude hořet po celou dobu konání festivalu. Ten začal vystoupením ostravské dámské klezmerové kapely Simcha a také vernisáží výstavy fotografií Heleny Bretfeldové. Zahrady života, jak zní název výstavy, zachycují židovské hřbitovy, mezi jinými i ten třebíčský.
Podle Heleny Bretfeldové mají židovské hřbitovy neopakovatelný genius loci.
„Nikde jej nepotkáváme v takové síle a v takové přesvědčivosti jako v místech, kde se pohřbívá ne několik desetiletí jako na hřbitovech komunálních, ale několik staletí,“ vysvětlila Bretfeldová, proč židovské hřbitovy soustavně fotí již řadu let. „Ta místa jsou poznamenána úctou, kterou židovská kultura projevuje svým mrtvým. Dodnes se v židovské kultuře na náhrobcích uchovávají nápisy – nejen jméno, data či povolání. Jsou to nápisy, které se snaží o tom člověku sdělit to nejlepší. Říkají, co dotyčný pro svou obec udělal, co udělal pro své souvěrce, co udělal pro svou rodinu.“
Zatímco výstava bude přístupná v Zadní synagoze až do 26. října, festival Šamajim potrvá do soboty 4. srpna. Podrobný program najdete zde.
Fotogalerii najdete zde, videozáznam proslovu Pavla Frieda zde.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-