Dnes je 15. prosince 2018, svátek má Radana, zítra Albína. V Třebíči je aktuálně -2 °C
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Židé z Třebíčska byli vražděni po celé východní Evropě

ZPRÁVY - Z TŘEBÍČE - 2. 8. 2018

Jana Šplíchalová s fotografií tzv. Ghettowache. Jednalo se o Židy, kteří dohlíželi na své souvěrce. I takto se nacistům dařilo vnášet mezi Židy rozbroje.
Jana Šplíchalová s fotografií tzv. Ghettowache. Jednalo se o Židy, kteří dohlíželi na své souvěrce. I takto se nacistům dařilo vnášet mezi Židy rozbroje.
foto: Milan Krčmář

Přednášky mohou být poučné a někdy i kruté. Jako třeba ta o osudech Židů z třebíčských transportů.


Festival židovské kultury Šamajim nesestává jen z koncertů či ochutnávek košer jídla, ale i z řady přednášek. Jedna z nich se konala také dnes, kdy do Třebíče přijela Jana Šplíchalová z Židovského muzea v Praze, která hovořila na téma Osud Židů ze shromaždiště v Třebíči v období 1942-1945. Připomeňme, že Třebíč byla jedním z míst po celém protektorátu, ale i z dalších okupovaných území, odkud vyjížděly transporty s židovskými občany do různých ghett.

„V případě Třebíče se jednalo o dva transporty v květnu 1942,“ doplnila Šplíchalová s tím, že z Třebíče odjelo celkem 1371 lidí. Nejednalo se však jen o třebíčské židovské občany (těch, kteří zde měli domovské právo, bylo asi 300, přičemž válku jich přežilo jen 10), ale i o Židy ze širokého okolí včetně Jihlavska či Žďárska. Oba tyto transporty zamířily do ghetta v Terezíně.

„Tam byli později umísťováni i Židé z Říše nebo i Holandska či Dánska,“ vysvětlila Šplíchalová. „V jednu chvíli tam mohlo žít asi 50 až 60 tisíc lidí.“

 

Z Terezína dál na východ

Pro řadu Židů byl ale Terezín pouze přestupní stanicí, značná část z nich byla záhy deportována do koncentračních táborů na východě, zejména na území dnešního Polska, kde nacisté zřídili celou síť továren na smrt. Nejednalo se pouze o ta nejznámější místa, jako je třeba Osvětim či Majdanek, ale i spoustu malých ghett, kde tamní Židé dosud žili tradičním životem plným náboženských rituálů. Pro Židy ze západu, tedy i z Třebíče, byla setkání s polskými ghetty obrovským šokem. Většina z nich byla naprosto asimilována s křesťanským obyvatelstvem, využívali všechny výdobytky moderní doby, a najednou se dostali někam, kde lidé žili téměř jako ve středověku. Třebíčští Židé se tak například dostali do ghetta v Izbici.

„Konkrétně v Izbici byla jediná toaleta s tekoucí vodou, kterou měl pan starosta. Lidé bydleli v dřevěných baráčcích, ulice nebyly dlážděné a kanalizace neexistovala,“ popsala tamní situaci Šplíchalová.

 

Selekce v Lublinu

Ani v menších ghettech, jako byla Izbica, však transporty Židů neskončily. Konkrétně ti z Třebíčska ve větší míře zamířili do Lublinu. Na zhruba 700 z již zmíněných 1371 tam čekala selekce na ty, kteří jsou schopní práce, a na ty, kteří schopní práce nejsou. O tom, kdo půjde okamžitě na smrt, rozhodovala i taková kritéria jako brýle na nose. Podle zvráceného nacistického myšlení takový člověk nebyl zdravý, a proto byl poslán mezi práce neschopné, a tedy i neschopné života.

Ti, kteří měli to štěstí, a byli vybráni mezi práce schopné, pak budovali například vyhlazovací tábor Majdanek.

 

Povstání v Sobiboru

Na území Polska bylo šest hlavních vyhlazovacích středisek, jak se nazývaly tábory, ve kterých byli lidé plánovitě vražděni po tisících, desetitisících a statisících. Chelmno, Majdanek, Belzec, Sobibor, Treblinka a Osvětim. Až na Majdanek a Osvětim, které zároveň sloužily jako „zásobárny“ pracovní síly, byly všechny ostatní menší – žilo tam jen několik jednotek SS a několik desítek či stovek Židů, kteří měli za úkol ohledávat mrtvé.

Největší část Židů z třebíčských transportů zahynula v koncentračním táboře v Sobiboru. Právě tam došlo k povstání, jež iniciovali sovětští zajatci, kteří zde byli také umístěni.

„Vzbouřenci zabili celkem 11 příslušníků SS, asi třem stovkám vězňům se podařilo uprchnout,“ doplnila Šplíchalová s tím, že válku přežilo asi 50 z nich. K podobné revoltě došlo například i v koncentračním táboře v Treblince.

 

Na vraždění se podíleli i nacisté ze Sudet

Část vězňů z Třebíčska se dostala i do lotyšské Rigy a někteří až do Estonska. Tam byli vražděni nejen německými esesáky, ale také místními kolaboranty. Podobně jako v Malém Trostinci na území dnešního Běloruska. Na některých místech se dokonce setkávali i se sudetskými Němci, kteří se přidali k nacistům. Jeden z nich byl řidičem takzvaného Gaswagenu, tedy nákladního auta s neprodyšně uzavřeným nákladovým prostorem, do kterého byly vpouštěny výfukové plyny. Onen sudetský Němec pak na ně po příjezdu transportu česky volal, ať si rychle nastoupí, aby mohli co nejdříve jít pracovat. Bohužel to byla jejich poslední cesta, protože do čtvrt hodiny všichni zemřeli.

 

Šest desítek přeživších

Naprostá většina všech Židů z protektorátu, celkem 52 %, kteří byli umístěni v Terezíně, byla poslána do Osvětimi. Včetně těch, kteří svou strašnou pouť začali na třebíčském nádraží. Osvětim přežilo pouze 23 Židů z celého Třebíčska. Ostatních, kteří přežili válku v Terezíně, Sobiboru anebo jinde, byly další čtyři desítky. Celkem tedy válku přežilo šest desítek Židů z třebíčských transportů. Šest desítek z původních 1371. Z původních 1371, jejichž potomci mohli být teď našimi sousedy a přáteli, možná i rodinnými příslušníky.

 

Nemůže se to stát zase?

Když člověk vidí tato hrozná čísla a slyší o příkořích, kterých se těmto lidem dostávalo jen kvůli jejich původu, musí ho zákonitě napadnout – jak je vůbec možné, že i v dnešní době ještě žijí lidé, kteří vyznávají antisemitismus a tvrdí, že holokaust neexistoval?

A kde se vůbec vzalo tolik vrahů a s nimi tolik zla?

A je tu ještě jedna otázka: Když se tohle všechno mohlo stát před pouhými 75 lety, není možné, aby se to stalo zase? Možná ano, pokud si lidé tuto hroznou skvrnu na své moderní historii nebudou stále připomínat. Třeba i přednáškami, jako byla ta dnešní v podání Jany Šplíchalové.

 


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

28. 10. 2018 - Oslavy 100 let od vzniku ČSR vyvrcholily mší svatou v bazilice

Věřící prosili například za zodpovědné představitele státní správy či za ochranu před zkreslováním informací.

25. 9. 2018 - Charita se představila veřejnosti. Nechyběla hudba, tanec, zábava

Další akce se bude konat 7. listopadu v Národním domě. Pomůžete v ní rodinám v nouzi.

2. 8. 2018 - Centrum Ruth přenese děti i rodiče na různá místa zeměkoule

Akce se koná již podruhé.

29. 5. 2018 - Třebíč o víkendu roztančí Ondřej Havelka nebo Bára Poláková

Zámostí opět nabídne dva dny výborné zábavy.
Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Pro tento den nebyla zadána žádná akce. Podívejte se do databáze KAM vyrazit.

Trebicsko.cz - polední menu
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2018

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist