Celkem jedenáct stran a hnutí se letos pokusí oslovit voliče v třebíčských komunálních volbách. Ty proběhnou 5. a 6. října, takže již za šest týdnů se dozvíme, kdo zasedne v nově složeném sedmadvacetičlenném zastupitelstvu. Letos nebude situace zřejmě tak dramatická jako před čtyřmi lety, kdy se o přízeň voličů ucházelo hned třináct uskupení, přesto stojí za to podívat se na jednotlivé kandidátní listiny – některá jména, která na nich najdeme (anebo naopak nenajdeme), jsou totiž velmi zajímavá.
Je vysoce pravděpodobné, že za KDU-ČSL se do zastupitelstva dostane stávající starosta Pavel Janata, který opět vede lidoveckou kandidátku, i jeden z dalších zastupitelů „klidné síly“, třebíčský podnikatel Josef Klíma. Lidovci nyní mají tři zastupitele, přičemž tím třetím je zubní lékař Ondřej Križan. Ten letos kandiduje ze šestého místa, voliči by ho tedy museli pořádně vykroužkovat, aby do zastupitelských lavic opět usedl. Nebylo by to ale vůbec nic divného. Križan s podobnými skoky má už velkou zkušenost – minule totiž byl na kandidátce až devátý v pořadí, a přesto se do zastupitelstva dostal. Naopak tehdy neuspěl lídr lidovců Miroslav Krupica, kterého kromě Križana „přeskákali“ i tehdy druhý Janata a čtvrtý Klíma. Právě Krupica letos kandiduje na čtvrtém místě. Třetí v pořadí na kandidátce KDU-ČSL je stejně jako v roce 2014 Marie Dudíková, která však minule z této pozice neuspěla. Zajímavostí, která však v Třebíči u lidoveckých kandidátů bývá již tradicí, je to, že se na jejich kandidátní listině pokaždé několikrát objeví příjmení Karas. Ani letošek není výjimkou – za třebíčské křesťanské demokraty tentokrát kandidují dva Karasové a jedna Karasová.
U sociálních demokratů nelze po volbách předpokládat žádné změny. První tři jména na kandidátce ČSSD jsou stejná jako minule. Právě jednička Vladimír Malý spolu s dvojkou Petrem Vašíčkem a trojkou Naděždou Dobešovou se do zastupitelstva před čtyřmi lety dostali a Malý nyní zastává i post prvního místostarosty. Změna je až na čtvrté pozici, kterou letos obsadila učitelka ZUŠ Třebíč Helena Valová.
Podobně nezměněná situace je i u komunistů, kteří minule získali čtyři zastupitelská křesla. Kandidátní listinu vedou tři stávající zastupitelky – Julie Dolejší, Hana Máchalová a Danuše Milotová. Čtvrtým jejich zastupitelem je Milan Ustohal, který letos zkouší štěstí z páté pozice za podnikatelem Zdeňkem Procházkou. Komunisté mají suverénně nejstarší kandidátku. Většina jich už oslavila 60. narozeniny, jen čtyři teprve překročili padesátku. Výjimku tvoří jednatřicetiletý Jiří Máchal, který za KSČM kandiduje na šestém místě.
Třebíčská ODS se minule do zastupitelstva nedostala. Možná i proto letos zkouší jít do voleb v čele s ředitelkou organizace STŘED Martinou Bártovou a hlavně ve spojení se sdružením Ta naše Třebíč (TNT), které vede zastupitel za toto uskupení Martin Svoboda. Nabízí se otázka, zda zrovna v tomto případě udělali občanští demokraté šťastný krok. Svoboda coby bývalý předseda krajské organizace Věcí veřejných stál vždy neochvějně za kontroverzním šéfem „véčkařů“ Vítem Bártou. U mnohých lidí Svoboda také vzbuzuje určitou averzi svým velice přímým, dalo by se říct až drsnějším jednáním či faktem, že v Třebíči je nahlášen pouze na oko, aby zde mohl kandidovat – ve skutečnosti totiž bydlí v Mastníku. Je nicméně možné, že TNT naláká sportovní fanoušky, protože za něj kandidují i bývalí třebíčští hokejisté. Volič občanských demokratů si však zřejmě pomyslí, zda to do voleb stačí a zda je na tom třebíčská „ódéeska“ natolik bídně, že nedokázala sama sestavit svoji vlastní kandidátku.
Sdružení Třebíč můj domov bylo vždy spjaté se jménem současné místostarostky Marie Černé. Ta však letos kandiduje ze druhého místa, na prvním totiž můžeme vidět jméno zastupitele Jana Burdy, který se do zastupitelstva dostal až v průběhu minulého volebního období coby náhradník za uskupení Volba TR. Jeho lídrem byl současný radní Pavel Heřman, který se však letos rozhodl nekandidovat. Svým způsobem je to překvapení, protože Heřman byl vždy znám jako politický turista schopný kandidovat za cokoli či s podporou kohokoli – od OF přes ODS, KDU-ČSL, US-DEU, sdružení Heřman zpátky na radnici! atd. (pokud tento výčet není úplný, nechť si čtenáři chybějící uskupení doplní sami). Heřmanovi rozhodně nelze upřít jeho zásluhu za to, že je Třebíč zapsána v UNESCO, ale nelze nezmínit, že nesnesl jakoukoli kritiku a jen obtížně se domlouval s lidmi, kteří měli jiné názory. Když byl Heřman v opozici, býval jeho nerozlučným parťákem nepřeslechnutelný Jaromír Barák. Ti dva bez sebe nedali ani ránu, a protože dva jsou málo a teprve tři tvoří celek, většinou si k sobě přizvali i bývalého ředitele Horáckých novin Františka Ryneše (mimochodem je zajímavé, že ačkoli toto trio hýbalo nitkami ovlivňujícími život města jako jen málokdo, ani jeden z nich není původem z Třebíče). Ryneš neváhal v novinách útočit na každého, kdo měl trochu jiný názor než Heřman s Barákem, čímž jim umetal cestičku na radnici. Po volbách v roce 2010 se však jejich dlouholeté spojenectví, o kterém tito tři tvrdili, že se jedná o krásné přátelství, okamžitě rozpadlo. Stalo se tak poté, co již zmíněný Martin Svoboda, tehdy zvolený za Věci veřejné, prohlásil, že v radě města nesmí sedět Rynešova manželka Marie, která byla zvolena za Heřmanovo hnutí Heřman zpátky na radnici!. Heřman na to přistoupil a stal se díky tomu starostou, kdežto Rynešová přepustila své místo právě Barákovi, jenž po volbách figuroval u „heřmanovců“ coby náhradník. Barák okamžitě poté zamířil do opozice, odkud pak na Heřmana pálil ze všech stran, v čemž mu pomáhal i Ryneš svými články, v té době už pouze internetovými. Z nerozlučné trojice se stali zavilí nepřátelé.
Barák na rozdíl od Heřmana kandiduje i v roce 2018, a to stejně jako minule za uskupení Třebíč Občanům!, které opět vede coby lídr. Je tedy téměř jisté, že i po volbách zasedne do zastupitelstva – a protože koaliční potenciál jeho uskupení je kvůli Barákově pověsti prakticky nulový, lze již nyní téměř s jistotou tvrdit, že to bude zase v opozičních lavicích. Odtud tedy bude stejně jako nyní zřejmě negovat vše, s čím radnice přijde, a zřejmě opět takovým vyjadřováním a takovými způsoby, že i tentokrát si o Baráka mnozí občané budou dělat starosti, zda snad netrpí jakousi zvláštní formou psychopatie. Otázkou je, zda s odchodem jeho někdejšího nejlepšího přítele a později nepřítele č. 1 Pavla Heřmana, který mu spolu s dalšími sloužil coby oblíbený terč jeho výlevů, budou mít Barákovy výstupy stále takovou razanci.
Tradičním uskupením na třebíčské radnici je sdružení Pro Třebíč, které vzniklo odtržením od ODS. Vede ho současný radní Pavel Pacal, který zároveň působí na kraji coby náměstek Kraje Vysočina. Zatímco na druhém místě můžeme jako minule vidět jméno ředitelky MKS Třebíč Jaromíry Hanáčkové, trojka z roku 2014 úplně zmizela. Zastupitel Daneš Burket se totiž letos o voličské hlasy vůbec neuchází a na jeho místě můžeme vidět jméno manažera třebíčských baseballistů Jana Urbánka. Díky němu a jeho buldočí zarputilosti v Třebíči stojí jeden z nejlepších baseballových stadionů v Evropě – Urbánek totiž opravdu dokáže sehnat peníze na jakoukoli sportovní aktivitu. Je ale otázkou, zda je právě proto rozumné kandidovat na tak vysoké pozici. V případě jeho zvolení se totiž může stát, že v budoucnu, v případě zisku nějaké dotace na sportovní činnost, se vždy najdou kritici a závistivci, kteří budou tvrdit, že peníze obdržel díky svému působení v zastupitelstvu. A to i tehdy, kdy baseballisté splní všechny podmínky grantu a vše bude čisté jako padlý sníh.
Vedle Pacala má ještě jedna třebíčská partaj svého náměstka na kraji – ANO 2011, za kterou kandiduje Pavel Franěk. Ten kromě toho, že je zástupcem hejtmana, zároveň působí v třebíčské opozici coby zastupitel. Zda tentokrát babišovci zamíří i na radnici, ukážou až povolební vyjednávání.
Ta jistě povedou i se sdružením Břehy, v jehož čele stojí současný místostarosta Milan Zeibert. Břehy tradičně razí hlavně ekologická témata, takže i tentokrát na kandidátce najdeme zastupitelku Hanu Houzarovou ze strany Zelených. A také tam můžeme najít i další tradiční jméno. Ale musíme se podívat pořádně, až úplně dolů. Milan Šťastný letos kandiduje až na 27. místě, takže je téměř jisté, že se do zastupitelstva nedostane. Šťastný zřejmě usoudil, že působení v politice je velmi únavné – zvláště vede-li člověk tak bohatý společenský život jako právě on.
Poměrně velkou neznámou je nováček na zdejší politické scéně, sdružení Společně otevřeme Třebíč, které se rekrutuje z Pirátů a členů TOP 09. Zatímco Piráti minule vůbec nekandidovali, „topka“ získala jen něco přes tři procenta hlasů. Uvidíme tedy, jak si povedou ve svém společném boji.
Poslední, kdo se o přízeň třebíčských voličů uchází, jsou kandidáti za SPD Tomia Okamury. Okamurovci však nedali dohromady „plnohodnotnou“ sedmadvacetičlennou kandidátku, do boje jdou pouze s devatenácti jmény. To už jim samo o sobě hodně komplikuje situaci, protože přepočet hlasů pak bude neúprosný. Je tedy prakticky vyloučeno, že bychom se s nimi v třebíčském zastupitelstvu po volbách setkali.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-
