Dnes je 19. března 2024, svátek má Josef, zítra Světlana.
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Třebíčané uctili pilota Václava Peřinu. Zahynul před 87 lety

ZPRÁVY - Z TŘEBÍČE - 6. 9. 2018

Kytici s trikolorou položila na Peřinovu mohylu malá Justýnka.
Kytici s trikolorou položila na Peřinovu mohylu malá Justýnka.
foto: Milan Krčmář

V neděli 6. září 1931 byli Třebíčané svědky leteckého neštěstí.


Přesně před 87 lety zavládl v Třebíči veliký smutek. Nikdo by přitom nečekal, že 6. září 1931, které ten rok připadlo na neděli, skončí tragicky – naopak, začalo slavnostně, dá se říct, že zcela jedinečně. V Třebíči se ten den totiž konal první letecký den, což – uznejme – musela být pro naše předky opravdu mimořádná událost. Na provizorní letiště, které se nacházelo v dnešní průmyslové čtvrti, proto dorazily asi čtyři tisíce lidí. A právě čtyři tisíce párů očí sledovaly, jak se v závěru leteckého dne řítí k zemi neovladatelný letoun Aero A18 pilotovaný pětadvacetiletým Václavem Peřinou. Čtyři tisíce lidí pak uviděly náraz letadla do stráně nad Lorenzovým údolím a následně hustý kouř a vysoké plameny. Přesně před 87 lety Třebíčané vykřikli hrůzou a 6. září 1931 se zapsalo do dějin Třebíče jako den poznamenaný leteckým neštěstím.

Třebíčané si dnes tyto okamžiky připomenuli u Peřinovy mohyly, která stojí v Lorenzových sadech asi deset metrů od místa, kam letoun dopadl. Spolu s tichou vzpomínkou připravili třebíčští letečtí historici i procházku Lorenzovým údolím, kde krátce komentovali události, které neštěstí předcházely či se jej nějak týkaly. Akce se konala v rámci cyklu přednášek vztahujících se k výstavě „Vzduch je naše moře – 100 let letectví na Třebíčsku“, kterou lze až do 13. října navštívit v Muzeu Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku.

 

Vítr foukal od jihozápadu

První zastávka byla na křižovatce Okrajové a Hrotovické ulice, kde Jaroslav Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč popsal, jak zdejší okolí vypadalo mezi válkami a krátce po 2. světové válce. Nacházelo se zde pole pana Augustina Kršky, který plochu zapůjčil pro letecký den a po válce zde vzniklo i letiště třebíčského aeroklubu.

„Na místě, kde dnes stojí benzinová stanice, býval po válce dřevěný hangár, který si zde postavili členové aeroklubu,“ přidal malý detail. „A právě zde jsme v místech, kde během leteckého dne v roce 1931 asi stálo hodně diváků. Vítr tehdy vál z jihozápadu a letadla startovala proti němu, zároveň i do mírného svahu.“

 

Vše skončilo osmým bodem programu

První letecký den v Třebíči pořádal Moravský aeroklub Brno zejména s třebíčskými hasiči. Z Brna přiletěla čtyři letadla typu Aero A18. Dopoledne si je lidé mohli prohlédnout zblízka a poslechnout si k tomu odborný výklad, odpoledne se létalo. Vstupné činilo 1 Kč pro mládež a 4 Kč pro dospělé, pokud se někdo chtěl proletět, za desetiminutový let zaplatil 50 Kč (což rozhodně nebylo málo – v knize Československo 1918 až 1938 se můžeme dočíst, že v roce 1929 si rolník za měsíc vydělal asi 550 Kč, učitel dvojnásobek a vyšší úředník 1550 Kč; pro úředníka to tedy byl celodenní plat). Na druhou stranu je otázkou, zda vůbec někdo z těch, kdo oněch 50 Kč zaplatili, opravdu letěl. Soudě podle programu, na lety pro veřejnost totiž již nedošlo.

Program začínal zahajovacím letem, který absolvoval starosta města Josef Vaněk. Následoval rej letadel, ukázky nejvyšší a nejmenší rychlosti a souboj letců. Letci dále předváděli záchranu letce pomocí padáku (v té době se tato ukázka podle Jaroslava Bašty dělala tak, že na padáku vyhodili z letadla figurínu velikosti muže), házení předmětů na terč a ukázka letu a přistání se zastavenou vrtulí z výše sto metrů. Vše probíhalo, až na občasné silné poryvy větru, naprosto klidně. Když ale program dospěl k osmému bodu, lidé zkameněli hrůzou. Následovaly totiž tzv. akrobatické evoluce, které předváděl právě Václav Peřina. Jeho letoun se ale zřítil, přičemž dodnes přesně nikdo neví, proč se tak stalo. Na vině zřejmě bylo špatné počasí, možná je i nějaká vzduchová kapsa, která se vytvořila nad Lorenzovými sady v Kožichovickém žlebu, či snad i pilotova ztráta vědomí. Letoun okamžitě po dopadu začal hořet, Václav Peřina ale naštěstí netrpěl, protože podle vyšetřovatelů zřejmě ihned zemřel kvůli mnohačetným zraněním.

„Ostatní body programu pochopitelně neproběhly. Piloti měli ještě provést tzv. cukrový déšť, tedy házení bonbonů mezi diváky, a potom se měly konat vyhlídkové lety s obecenstvem a vyhlídkové lety pro výherce loterie z poutě u Kostelíčka,“ doplnil Bašta.

Rok po neštěstí nechal Moravský aeroklub Brno na místě dopadu vybudovat tzv. Peřinovu mohylu, která byla cílem dnešní procházky. Peřinovu památku si dnes připomněli i letci z třebíčského aeroklubu, kteří nad mohylou několikrát přelétli.

 

Peřina už se jednou s letadlem zřítil

Je zajímavé, že Peřina se s letadlem zřítil už dva roky předtím, taktéž na leteckém dni. Tehdy v Brně jeho stroj padal přímo mezi diváky. Pilotovi se ale naštěstí na poslední chvíli podařilo letadlo navést mimo obecenstvo – při dopadu však letoun úplně zničil a k tomu poškodil i dvě auta, do nichž narazil. Sám ale vyvázl jen s odřeným kolenem. Noviny ho tehdy oslavovaly jako hrdinu, který díky své odvaze a leteckému umu zabránil strašnému neštěstí.

Na Peřinovy osudy upozornil další z organizátorů dnešní procházky, Zdeněk Prukner. Podle něj Peřina nastoupil jako sedmnáctiletý do prvního ročníku Školy leteckého dorostu v Prostějově, kde absolvoval roční kurz.

„Ovšem tehdy to bylo jinak než dnes, a tak mohl už po třech měsících létat,“ vysvětlil Prukner.

Pak ho armáda poslala na letiště v Chebu a následně do Olomouce. Po zmíněné nehodě na sklonku 20. let odešel z vojenské služby, nastoupil do brněnské Zbrojovky a stal se druhým vedoucím pilotem Moravského aeroklubu Brno. Na této pozici působil i v době svého tragického skonu v Třebíči.

 

V Peřinově letadle předtím zahynul i další pilot

Třebíčským leteckým historikům se podařilo zmapovat i osudy Peřinova letadla Aero A18, v roce 1931 již zastaralého dvojplošníku. Tomuto pátrání se věnoval další z dnešních průvodců, Pavel Beroun. „Kariéra“ Peřinova letounu byla již před událostí v Třebíči poznamenána jinou tragédií. V roce 1923 se s ním totiž zřítil pilot Bohumil Kolín, který stejně jako Peřina zahynul na následky zranění.

Letoun se ale podařilo opravit, už z toho důvodu, že byl téměř celý ze dřeva, a tak nebyl problém vyměnit poškozené části. Pak sloužil jako testovací stroj, na němž technici zkoušeli nové typy motorů.

Zajímavé je, že v roce 1926 bylo letadlo dislokováno na letišti v Chebu, tedy zrovna v době, kdy zde působil i Peřina. Je tedy docela dobře možné, že na něm Peřina létal už tehdy. Do Moravského aeroklubu se letadlo dostalo v roce 1928.

 

Fotogalerii najdete zde.


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2024

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist