S nebývalou pompou se Třebíč pustila do vzpomínky na dobu přesně před sto lety, kdy se rodil samostatný československý stát. Na Karlově náměstí a přilehlých ulicích defilovalo prvorepublikové četnictvo a vojsko na koních, projížděli se velocipedisté na dobových kolech, po náměstí korzovaly krásné ženy v šatech, jimiž by parádu jistě udělala i Adina Mandlová. A hlavně – v nádherné limuzíně do Třebíče opět zavítal ten nejpovolanější z nejpovolanějších. Sám prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk. Ve městě ho přivítal starosta Pavel Janata, který společně s dalšími představiteli přecházel z projevu do projevu a účastnil se množství akcí s oslavami spojených.
V pátek se sázela lípa
Už v pátek 26. října odpoledne se lidé sešli před Pasáží na Komenského náměstí, aby přihlíželi, jak starosta symbolicky zasazuje lípu svobody. A už zde drželi čestnou stráž třebíčští sokoli a skauti, kteří se podíleli i na dalším průběhu.
Oficiální část pak pokračovala koncertem v Pasáži, kde Filharmonie Hradec Králové zahrála Smetanovu Mou vlast, a následně se lidé sešli na Karlově náměstí před radnicí. Zde si poslechli projevy, zhlédli položení věnců u pamětní desky našich hrdinů od Zborova a poté se pokochali krásným videomappingem. Ten byl promítán přímo na budovu radnice a díky zajímavým animacím a poutavému komentáři jsme při něm zavzpomínali na důležité události historie naší země, ale i našeho města.
V sobotu náměstí ožilo historickými postavami
Hlavní část programu probíhala v sobotu 27. října. Už od dopoledních hodin to na Karlově náměstí žilo, ovšem to nejdůležitější přišlo úderem jedné hodiny odpolední. Na Karlově náměstí se objevil krásný automobil a z něj vystoupil prezident Tomáš Garrigue Masaryk oděný do smetanově bílé uniformy a s nezbytnou „masaryčkou“. Uvítán starostou se poté s chutí zakousl do chleba se solí, jímž ho pohostili členové třebíčského folklorního souboru Bajdyš. Byla to podstatná změna oproti jeho první návštěvě v roce 1928, kdy od představitelů zdejších obuvnických živnostníků dostal „tatíček prezident“ jezdecké holínky. Pan prezident poté se starostou zamířil na radnici, aby po chvíli pokynul davům z jejího prvního patra.
Po prezidentově odjezdu se lidé postupně začali shromažďovat podél komunikací – a zejména pak před Starou poštou, odkud ve 14 hodin vyrazil ohromný průvod všech účinkujících. Za volání „Ať žije republika!“ a nadšeného mávání státní vlajkou jej vedl principál divadla Ampulka Michal „Miki“ Lukáč. Následovali četníci, vojáci na koních, vůz s panem prezident a množství spolků, které se na organizaci celé akce podílely. Včetně „Heimat und Trachtenverein 1946 Lilienfeld“. Na oslavy totiž dorazili i zástupci partnerského Lilienfeldu z Dolního Rakouska – a to nikoli pouze jeho představitelé, ale celý autobus lidí v dirndlech a trachtech a také s dřevěnými lyžemi evokujícími dobu zakladatele alpského lyžování Matyáše Žďárského. Rodáka z nedalekých Kožichovic, který v Lilienfeldu prožil většinu svého života. Zde je patrné, jak se doba za těch sto let změnila – zatímco v roce 1918 by podobná návštěva nebyla možná bez hrozby národnostního incidentu, nyní jsou u nás naši rakouští přátelé vždy vřele vítáni, stejně jako my u nich.
Ve věži kostela je poselství příštím generacím
Průvod prošel (v případě vozu s panem prezident projel) přes Karlovo náměstí, odkud zamířil do Hasskovy ulice a poté kolem kostela sv. Martina před vstup do věže. Zde u schodů k věži pana prezidenta opět přivítal starosta Janata. Pan prezident tak byl očitým svědkem toho, jak se zavírá velký tubus, v němž bude uchováno poselství pro příští generace a který bude uschován uvnitř věže.
„Budeme doufat, že někdy, možná po symbolických sto letech, někdo věci vložené do schránky objeví a připomenou mu atmosféru a společenské prostředí naší doby,“ řekl se starosta Pavel Janata ve svém projevu před kostelem. „Budeme také doufat, že zrovna to, co pro naše potomky takto uschováváme, představí naši dobu v tom nejlepším možném světle.“
Starosta Janata se poté nad naší dobou zamyslel a uvedl, že lidé se k sobě chovají jinak než před sto lety. I mnozí naši představitelé vedou spory mnohem agresivněji než tenkrát. Tehdy si lidé byli bližší a dokázali se domluvit, i když spolu nesouhlasili.
„Chci proto dnes, na tomto místě, vyslovit jedno přání,“ doplnil Janata. „Moc bych si přál, abychom právě v tomto narozeninovém roce našeho samostatného státu alespoň zčásti přijali tento konkrétní odkaz masarykovské první republiky a vrátili respekt a úctu do veřejné debaty naší společnosti.“
Před kostelem také promluvil třebíčský děkan, a zároveň farář z kostela sv. Martina P. Jiří Dobeš. Ten se pomodlil za naši budoucnost a požehnal tubus předtím, než jej z rukou starosty převzal horolezec, který jej poté umístil do věže.
Mimo to probíhal také program na Podzámecké nivě, kde se prezentovali skauti, sokolové, DDM Třebíč a další, nebo kde se také konaly ukázky jezdecké čtverylky. Na nádvoří zámku vystoupila hudba Dubňanka, v Národním domě se hrála Prodaná nevěsta a zřídila se zde swingová tančírna. Večer vystoupil také Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a uskutečnil se velký ohňostroj v národních barvách.
Zítra program končí, v bazilice se v 10 hodin bude konat slavnostní mše svatá věnovaná vzniku Československa.
Fotogalerii z prvního a druhého dne oslav najdete zde.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-