Dnes je 10. prosince 2019, svátek má Julie, zítra Dana.
  • fotoinfo
  • Krásná duha, která se objevila dnes v podvečer na jižní straně Třebíče.
  • První poslové jara v jedné borovinské zahradě pod výpadovkou na Okříšky.
  • Dnešní západ Slunce z rozhledny na Pekelném kopci.
  • V třebíčském Fóru začala 11. února tradiční výstava Stavíme, bydlíme. Navštívit ji můžete ještě 12. února do 17 hodin.
  • Zítra to bude měsíc, co je rozhledna na Pekelném kopci oficiálně otevřena. Už jste se rozhlédli?

Takový křest knihy dokonce ani Praha ještě neviděla

OSTATNÍ - PUBLICISTIKA - 18. 11. 2019

Jan Matoušek, prof. Jiří Drahoš, autor knihy Milan Krčmář, prof. Jaromír Šofr a hrabě Tomáš Czernin při křtu Bezejmenných.
Jan Matoušek, prof. Jiří Drahoš, autor knihy Milan Krčmář, prof. Jaromír Šofr a hrabě Tomáš Czernin při křtu Bezejmenných.
foto: Michal Man

Román Bezejmenní se dočkal křtu i v Praze – kde nikdo nečekal, jak skvěle se dá taková událost také ztvárnit.


Sejdou se kameraman, který má podíl na Oscaru, hrabě, jehož rod sahá až do 12. století, výkonný ředitel České asociace pojišťoven a bývalý prezidentský kandidát…

To není začátek nějakého vtipu, ale výčet osobností, které pokřtily román Bezejmenní odehrávající se z velké části v Třebíči na křtu v pražském knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Sudičky to tedy byly opravdu z těch nejvyšších míst.

Román Bezejmenní je sice historický, odehrávající se za 1. světové války a zkraje první republiky, přesto jsou s ním tři ze čtyř výše jmenovaných úzce spjati. Kameraman prof. Jaromír Šofr totiž pochází z Třebíče, kde jeho předci mívali lékárnu, která v románu hraje určitou roli. Ovšem události po roce 1948 zapříčinily, že pan Šofr nepokračoval v rodinné tradici, protože lékárna byla znárodněna (a dům, který stával na Stařečce, později asanován), nýbrž se dal na uměleckou dráhu. Na FAMU vystudoval kameru a pracoval zejména s Jiřím Menzelem, s nímž získal již zmíněného Oscara za Ostře sledované vlaky.

Jedním z předků hraběte Tomáše Czernina byl i hrabě Otakar Czernin, jenž za 1. světové války zastával post rakousko-uherského ministra zahraničí, který vyjednal v Brestu litevském separátní mír. I on je v románu zmíněn – byť pravda, byla to trochu nešťastná historická postava.

Nynější výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek je pravnukem Aloise Neumana, italského legionáře z Třebíče, který má v románu podstatnou úlohu. Neumanovi bydleli v židovské čtvrti na Blahoslavově ulici a panu Neumanovi je věnována jedna z vitrín na třebíčském zámku, kde mu Muzeum Vysočiny Třebíč věnovalo prostor v sekci Lidé. Místa. Osudy.

Pouze ten poslední, bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, v knize zřejmě žádné své předky nenalezne. I když kdo ví… Hrdinové románu putují z Haliče na východě Rakouska-Uherska do českých zemí přes Ostravu, a protože je pan prof. Drahoš původem z nedalekého Jablunkova, možná i on by v oněch ostravských příhodách mohl najít nějakou známou tvář.

 

Takový křest ještě neviděla ani Praha

Už to, že se na křest dostavili příbuzní postav zmíněných v románu, dokazuje, že příběh se ze zhruba 80 % zakládá na skutečnosti. Hrdinové, jimiž jsou haličští Židé, kteří utíkají před ruskou frontou z východu monarchie do klidných českých zemí, jsou sice fiktivní… Ačkoli ani to nelze říct zcela jistě, protože dobové novinové články přetištěné v knize tvrdí, že za 1. světové války možná v Třebíči opravdu byla jistá haličská Židovka s viditelným postiženým, její tatínek, bratr – a snad i dvojice jejich známých. Bohužel, tyto články taktéž dokládají, že je zde nečekal zrovna růžový osud, což dosvědčuje vyšetřování mladého četníka v druhé části knihy. Stejně jako ona židovská dívka si také on do svého deníku vystřihuje novinové články, takže se mnozí čtenáři dozví zajímavé podrobnosti nejen o celospolečenské situaci, ale i dávno zapomenuté příhody z Třebíče i z jiných míst.

Některé z těchto v knize popsaných příhod, a to nejen z Třebíče, stejně jako na třebíčském křtu herecky ztvárnili členové divadelního souboru Ampulka, kteří do Prahy vážili cestu – Jana Kopečková, Jarda „Krtek“ Truksa a hostující Tomáš Rohovský, které doplnil jejich principál Michal Lukáč, jenž akci moderoval. Neobvyklý průběh večera okořeněný divadelními scénkami zaujal všechny příchozí, protože takto pojatý křest knihy dokonce ani Praha ještě neviděla.

 

„Zonka“ a staleté plakáty spojující minulost se současností

Kniha je tedy historická, zmíněné osobnosti pro ni ale představují jakési mosty do současnosti. Stejně jako třebíčská limonáda ZON, kterou mohli pít jak hrdinové příběhu, tak ji můžeme pít i my. Vždyť „zonka“ byla založena již v roce 1879 – a čím jiným knihu pokřtít než takovýmto historickým nápojem, na němž třeba právě pan prof. Šofr, jenž žil co by kamenem dohodil od třebíčské sodovkárny, vyrostl? A tak se v Praze, oproti Třebíči, kde kniha byla pokřtěna místní whiskou, křtilo „zonkou“.

A mostem do současnosti byly i speciální dary, které pánové dostali. Zvětšeniny historických pohlednic zachycujících jejich rodiště. Pan prof. Šofr tak obdržel pohled na tehdejší Žerotínovu třídu, tedy na současnou ulici Vítězslava Nezvala, pan prof. Drahoš pohled na zajímavosti z Jablunkau, tedy Jablunkova, a pan hrabě Czernin pozdrav z jeho rodných Dymokur. Tento obrázek je o to zajímavější, že na něm pisatelka své přítelkyni sděluje, že v Dymokurech „nalézá se zámek hraběte z Černínů“.

Podobnou zvětšeninu však obdržela i senátorka Hana Žáková, a to pořízenou z asi sto let staré pohlednice jejího domovského Koněšína. Protože právě díky paní senátorce za Třebíčsko na křest přišli právě pánové Drahoš a Czernin, s nimiž zasedá v Senátu.

Moc díky všem, kdo si na křest románu Bezejmenní našli do Prahy cestu!

 

Fotogalerii ze křtu můžete zhlédnout zde, video zde.


Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Čtěte také

2. 5. 2019 - Poslední reakce starosty Pacala ke Dni vítězství - a odpověď na ni

Starosta Pavel Pacal končí diskusi k výtkám týkající se akcí ke Dni vítězství.

23. 11. 2019 - Akce Daruj dvakrát opravdu pomáhá. A to nejen finančně

Malé Nele přinesl úlevu jen pohled na obrazy.

2. 5. 2019 - Ad Den vítězství: Odpověď starosty Pacala a reakce na jeho dopis

Starosta Třebíče Pavel Pacal se vyjádřil k otevřenému dopisu, v němž se zamýšlím nad smyslem oslav 7. května, když většina lidí bude v práci. Níže reakce na starostovo vyjádření.

1. 5. 2019 - Jaký mají smysl velkolepé oslavy Dne vítězství, když jsou lidé v práci?

Otevřený dopis radě města.
Facebook Twitter g+ Youtube Třebíčsko
Kam vyrazit... DNES ZÍTRA
Trebicsko.cz
Nejnovější Nejčtenější

Třebíčský objektiv - první třebíčský e-zine.
Internetový magazín pro Třebíč, region Třebíčsko a Kraj Vysočina.

Publikování nebo další šíření obsahu serveru objektiv.trebicsko.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Příspěvky v sekci "Od Vás" nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován.

Copyright © Třebíčský objektiv 1998 - 2019

Webdesign Málek


×

Váš prohlížeč blokuje reklamu

Vážený uživateli, jelikož jste naším pravidelným návštěvníkem, zvažte prosím vypnutí AdBlocku na této doméně.
Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet čtenářům obsah zdarma.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonku ruky na červeném pozadí a zvolte
“Nespouštět na stránkách na této doméně”. Děkujeme!

TOPlist