Mnoho let si třebíčští vlastenci připomínali osobnost prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vždy v den výročí jeho narození, tedy 7. března. Pokaždé se sešli na stejném místě, a sice v Třebíči-Týně, kde v Jubilejním parčíku stojí nenápadný pomníček s Masarykovým a Benešovým portrétem. Dnes, tedy přesně 169 roků od Masarykova narození, se tak opět stalo – a již nyní je jisté, že tato tradice bude zachována i v následujících letech.

Několikaletý výpadek v těchto pietních akcích měl bohužel ryze lidský důvod. Dřívější organizátoři těchto setkání byli zkrátka již příliš staří, mnozí možná prezidenta-osvoboditele spatřili na vlastní oči, když v roce 1928 navštívil Třebíč. Postupně ubývaly nejen síly na pořádání těchto akcí, ale bohužel i samotní organizátoři – dodnes zbyl vlastně poslední z nich, a to někdejší třebíčský kronikář Vlastimil Cabejšek. Potěšitelné je, že ten dnes pomyslný prapor předal mladší generaci, a to přímo senátorce Haně Žákové, která nad touto obnovenou tradicí převzala záštitu. K tomu navíc oslovila i třebíčské sokoly a skauty, kteří při slavnostním shromáždění drželi u pomníčku čestnou stráž. Oproti předcházejícím setkáním se jednalo o novinku, která však velmi dobře vystihla vlasteneckého ducha této akce.

Žáková: „Ráda bych se Masarykově dědictví přiblížila.“

Žáková si Masaryka velice váží, ve své kanceláři v Třebíči má dokonce přes půl stěny napsán jeden z jeho citátů. Proto přiznala, že se záštity nad pietními setkáními zhostila velice ráda a takřka s rozechvěním v srdci.

„Osobně bych si moc přála, abych se k Masarykově dědictví alespoň malinko přiblížila. Politiku, kterou v roce 1918 nastolil, si však musíme nést v srdci. A právě u srdce mě velice hřeje skutečnost, že jsem dnes mohla převzít záštitu nad těmito tradičními setkáními, jež v Třebíči mnoho roků připravovali lidé, kteří Masarykovo dílo obdivovali po celý život,“ řekla.

Kromě ní a řady občanů do Týna dorazili i třebíčský starosta Pavel Pacal a jeho zástupce Pavel Janata. Ti nejen vzpomenuli Masarykův odkaz, ale poslechli si i pohnutou historii pomníčku, s níž je seznámil Vlastimil Cabejšek.

Cabejšek: „Národ, který zná svou historii, žije.“

„Pomníček byl slavnostně odhalen 28. srpna 1938 za účasti legionářů, sokolů, občanů z Třebíče a Týna. Tehdy vyšel slavnostní průvod s hudbou od sokolovny, kolem gymnázia a přes Karlovo náměstí do Týna,“ vzpomenul Cabejšek. „Velkou zásluhu na postavení pomníčku měla místní Osvětová beseda v Týně, a proto také byl odhalením pomníku pověřen nejstarší občan Týna. U pomníčku se dlouho neslavilo. Za německé okupace přišlo nařízení odstranit pomník s Masarykem a Benešem. Vlastenci v Týně se rozhodli odvážně. Starosta obce Jaroslav Voda uschoval Benešův citát v kůlně své usedlosti. Pan Josef Černý zakopal reliéfy na své zahradě. V Jubilejním parku se slavilo po osvobození pouhé tři roky, pak se ale dlouho slavit nesmělo. Po sametové revoluci nastalo nové nadšení a občané z Týna přišli do kanceláře České strany národně sociální a sdělili, že v Týně je křovinami zarostlý pomníček z roku 1938. Bratři a sestry této strany park vyčistili a 7. března 1990 se uskutečnilo nadšené shromáždění. Opět zazněly písně Ach synku a Teče voda, teče – písně pana prezidenta Masaryka. Na závěr slavnosti zazpívali přítomní československou státní hymnu. Slavnostní shromáždění pak pokračovala dalších 20 let.“

Město nechalo loni u příležitosti 100 let výročí Československa pomníček zcela obnovit, v podstatě se jedná o kopii. Za to Cabejšek městu poděkoval.

„Pomníček bude připomínat nezdolnost národa. Přetrvá dalších sto let, ba i možná více,“ řekl, a pak dodal: „Národ, který zná a připomíná si svou historii, žije.“

Již v tuto chvíli je jasné, že náš národ bude žít i nadále. Protože za rok, v jubilejní 170. výročí Masarykova narození, proběhne u pomníčku velké slavnostní shromáždění. Vlastimil Cabejšek dnes totiž předal štafetu, kterou spolu se svými přáteli nesl po mnoho let a kterou senátorka Hana Žáková nyní ponese místo něj. A to s veškerou úctou, jakou si nejslavnější československý prezident zaslouží.

Fotogalerii najdete zde a zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-