Hrůza, bezmoc, nespravedlnost. Takové pocity asi musejí cítit političtí vězni v jakékoli diktatuře. A takové pocity asi musel mít i farář Jan Bula z Rokytnice nad Rokytnou, když ho v roce 1951 zatkla tehdejší StB. Bula se stal obětí událostí, které se týkaly tzv. babického případu – byť k nikdy neobjasněné vraždě tří komunistických funkcionářů v nedalekých Babicích došlo až tři měsíce po jeho zatčení a brutálních výsleších. Právě o tomto dnes vyprávěl historik František Kolouch v třebíčském Komunitním centru Moravia.

Místo přednášky nebylo zvoleno náhodou, protože právě zde, v tehdejším kinu Svět, probíhaly monstrprocesy s obžalovanými včetně Buly. Kolouch přesně popsal, jak bylo tehdy kino předělané na obrovskou soudní síň, a přímo na místě ukázal, kde seděli obžalovaní a kde porota.

„Do sálu se vešlo na šest set lidí,“ doplnil. „Ti sem chodili povinně, každý den například z borovinské fabriky.“

Popraven uškrcením

Mezi obžalovanými tehdy seděl právě farář Bula, který byl označen za vůdce celé organizace. Důvod tkvěl v jeho oblíbenosti mezi věřícími a mládeží a také ve skutečnosti, že Jan Bula byl vždy čestný a spravedlivý, nikdy si nenechal od nikoho nic vnutit. Když těsně před svým zatčením přečetl zakázaný Pastýřský list, který nadto náležitě okomentoval, komunisté věděli, že se tohoto člověka musejí zbavit. Jihozápadní část Třebíčska se tehdy navíc vzpouzela združstevňování a zlomení populárního Buly mělo mezi venkovským obyvatelstvem posloužit jako zastrašovací metoda. A když tři měsíce po Bulově zatčení došlo k již zmíněným babickým událostem, v nichž figuroval Bulův spolužák z gymnázia, psychicky labilní Ladislav Malý, byl Bulův osud a velmi krátký život zpečetěn. V sobotu 20. května 1952 brzo ráno byl Bula uškrcen (nikoli oběšen, ale opravdu uškrcen) na dvoře jihlavské věznice. Měsíc a několik dnů nato by oslavil teprve 32 let. Konkrétně 24. června – za necelé tři týdny si tedy připomeneme sto let od jeho narození.

Jak ale řekl František Kolouch, Bulu mučení ani krutý rozsudek nezlomily.

„Byl velmi vyrovnaný. Když ho přivezli z Třebíče zpět do Jihlavy, šel chodbou a žehnal vězňům,“ prozradil Kolouch a uvedl další ukázku komunistické zvůle: „Před popravou se Bula chtěl setkat s maminkou, což se podařilo. Ale také požádal, aby mohl napsat dopisy svým známým. Psal pak celou noc, ale dopisy vůbec nebyly adresátům doručeny. Vyšetřovatelé je schovali a k adresátům se dostaly až po dvaceti letech.“

Urna se rozpadla

Dlouho se spekulovalo, kde byl uložen Bulův popel. Říkalo se, že je snad někde uschován a dosud nebyl objeven. František Kolouch však zjistil, že tyto Bulovy ostatky už nikdo nebude moci důstojně pohřbít.

„Popel byl vsypán do velmi nekvalitní papírové urny, která byla odvezena na Ústřední hřbitov v Brně a vložena do hromadného hrobu. Časem se ale urna bohužel rozpadla a popel se smísil se zeminou,“ vysvětlil.

Po sametové revoluci byl Jan Bula spolu s taktéž popraveným babickým farářem Václavem Drbolou rehabilitován. Nyní u obou probíhá beatifikační proces. Blahořečení by si oba za to, jaký jim komunisté přichystali osud, určitě zasloužili.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-