Téměř v každé obci najdeme pomníček se jmény místních mužů a chlapců, kteří padli za 1. světové války. Umírali daleko od domova – buď v uniformách Rakouska-Uherska, nebo v legionářských stejnokrojích. Mnozí také zemřeli v lazaretech v zázemí, mj. i v Třebíči, kde na zdejším Starém hřbitově najdeme několik desítek náhrobků se jmény těch, kteří se závěru Velké války nedočkali.

Ve středu 11. listopadu si připomeneme 102 let od utichnutí děl a konce zbytečného umírání. Ten den si na klopu připneme vlčí máky – vzpomenout hrdinství a utrpení našich předků však můžeme i jinak. Zapalme svíčku u oněch pomníčků na vesnicích, anebo na náhrobcích vojáků zemřelých v lazaretech. Je to akce, jíž se lze vyhnout současným epidemickým restrikcím o shromažďování, a přesto je díky ní možné důstojně uctít památku našich pradědečků. Každý můžeme k náhrobkům přijít v jiný čas, není třeba se srocovat. Stačí jen zapálit svíčku, tiše postát a zamyslet se, kolik bolesti přinesla smrt tohoto muže jeho blízkým a co vše mohl dotyčný člověk ještě vykonat, kdyby do jeho osudu nezasáhla válka.

Děkuji každému, kdo tuto prosbu vyslyšíte.

Milan Krčmář

PS: A zkuste o této akci dát vědět i dále. Třeba tím, že se u tohoto pomníčku vyfotíte a snímek vložíte na sociální sítě s dovětkem, že si 11. listopadu připomínáme Den válečných veteránů.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-