Nebyla to podoba pěkně zařízených nových expozic v třebíčském větrném mlýně, která dnes mezi hosty pozvanými na slavnostní otevření podnítila největší diskusi. Nejvíce pozornosti totiž vzbudila figurína představující posledního nájemníka mlýna – svérázného pana (V)ondráčka.

„Opravdu tam má být to ‚O‘?“ divil se místostarosta Pavel Janata stejně jako všichni ostatní, kteří si četli informační tabuli u figuríny.

„Opravdu, čerpala jsem z matrik,“ dušovala se ředitelka MKS Třebíč Jaromíra Hanáčková, v jejíž gesci zřízení expozic probíhalo.

„To se divím,“ kroutil hlavou místostarosta Janata. „My vždycky říkali ‚Vondráčkovi‘. V životě by mě nenapadlo, že jsou to ‚Ondráčkovi‘.“

Protože se stejná debata v expozici dobového bydlení odvíjela hned několikrát, jen aktéři byli pokaždé jiní, lze z toho vyčíst jediné – manželé Ondráčkovi (nebo Vondráčkovi, chcete-li) zanechali v historii Třebíče nesmazatelnou stopu, byť se s pozemským světem rozloučili již v 80. létech minulého století. Poslední obyvatelé tehdejšího sociálního bydlení, které ve mlýně fungovalo už od 20. let, jsou pro starší ročníky zkrátka nezapomenutelní. Pan Ondráček se svým dřevěným dvoukolákem dokonale vytřídil všechen druhotný odpad nacházející se v popelnicích, díky čemuž měli obyvatelé Třebíče vždy k dispozici dostatek náhradních dílů na cokoli, přičemž stačilo jen zaplatit láhví piva či trochou kořalky, drobounká paní Ondráčková, takto zaměstnankyně technických služeb, byla naopak schopna sama uklidit celé obrovské Karlovo náměstí takovým způsobem, že by jí mohla závidět parta dobře stavěných chlapů.

Rekonstrukci ocenil i Národní památkový ústav

„Kromě MKS patří velké poděkování panu inženýru Janu Doubkovi, který nám po celou dobu rekonstrukce pomáhal svojí odbornou radou docílit toho, že větrný mlýn máme v tomto provedení,“ sdělil starosta Pavel Pacal. „Dalším, komu chci poděkovat, je Václav Stibůrek, který ze dřeva vyráběl sochy do expozic. Velmi pomohl i archiv a muzeum.“

Rekonstrukce větrného mlýna byla v minulých dnech oceněna i Národním památkovým ústavem, který jí udělil první cenu v soutěži Památka roku 2020, kategorie „rekonstrukce nad dva miliony Kč bez DPH“. Tuto novinku sdělil přítomným místostarosta Janata, jenž také ukázal diplom a cenu, které za toto ocenění město obdrželo.

Za větrník na větrník

Expozice sestávají ze čtyř částí. Protože mlýn nesloužil na mletí mouky, nýbrž koželuhům k mletí třísla, najdeme ve sklepě informace o koželužství obecně, ale i se zaměřením na Třebíč. Na tuto expozici navazuje ta v prvním patře nazvaná „Tříslo, tříslo, tříslo“. Expozice dobového bydlení se nachází ve druhém poschodí, zcela nahoře lze najít část věnovanou dalším větrným mlýnům na Třebíčsku.

Pokud chcete mlýn navštívit, můžete počínaje 25. červnem přijít vždy od 10 hodin. V červenci a srpnu bude otevřeno do 18 hodin, v květnu, červnu a září do 17 hodin. Zavíracím dnem je pondělí. Lopatky se budou zřejmě točit vždy každou první neděli v měsíci od 14.00 do 14.30 hodin. A pozor – do mlýna můžete vstoupit i zcela zdarma. Stačí si v třebíčských cukrárnách koupit jako zákusek speciální „Třebíčský větrník“ a k němu dostanete vlaječku, která vás opravňuje vstoupit grátis.

Fotogalerii najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-