Velké prosvětlené třídy, špičková technika, dokonalé zázemí. Pozvaní hosté, kteří dnes mohli poprvé navštívit nové prostory třebíčské česko-anglické mateřské školy Na Hradě, nebo chcete-li Kindergarten at the Castle, jen nevěřícně zírali.

„Tak… A teď bych si přála být zase malá a do takové školky chodit,“ s údivem špitá jedna z novinářek, zatímco ředitelka MŠ Na Hradě Anna Jourová-Polehlová představuje všechny vymoženosti, které mohou děti i učitelky používat.

„Tady se nacházíme v modré třídě, která je určena našim nejstarším dětem. Není to ale úplně přesné, protože my děti nerozlišujeme podle věku, ale podle jejich možností a schopností,“ vysvětluje ředitelka, zatímco ukazuje vybavení, které využijí všichni předškoláčci nebo velmi talentované děti. „Najdeme tu třeba interaktivní displej, mikroskopy, které můžeme propojovat s počítačem, a další techniku.“

Právě v modré třídě je nejvíce patrné její rozdělení na tzv. centra aktivit. Ve velkém sále tak můžeme vidět třeba dopravní centrum, kde děti budují dopravní stavby, dalším centrem jsou „Knihy a písmena“ určené pro všechny mladé intelektuály, o kus dál je výtvarný ateliér, vedle stolní a manipulační hry, pak tu mají centrum nazvané „Pokusy a omyly“ plné vah, již zmíněných mikroskopů, magnetických sad, modelů lidského těla, nechybí tu ale dokonce ani funkční větrná elektrárna. Následuje centrum „Domácnost“ a centrum „Pohyb“.

„Nesmím zapomenout na centrum ‚Dramatika‘,“ dodává Jourová-Polehlová a ohromeným hostům ukazuje další úsek plný kostýmů. „Nestačíme šít nové a nové, je to něco, co děti opravdu milují. Ať už jsou to vojenské uniformy, princeznovské šatičky… Jedná se o velmi oblíbené centrum, které podporuje rozvoj fantazie.“

To ale není vše, neboť v modré třídě je ještě prostor s ponkem a nářadím, kde si malí kutilové mohou pod dohledem učitelek zhotovovat různé výrobky.

Opět připomínáme, že výše popsaná centra se vztahují pouze k modré třídě. Školka dále oplývá ještě dvěma dalšími učebnami – zelenou a žlutou, přičemž ta druhá je určena nejmenším dětem od dvou let. Ta na tolik center rozdělená není, neznamená to ale, že by byla prázdná. Na malé caparty zde čeká bazének s balonky, plno hraček, koutek se svítícími obláčky, trampolína, kočárky a mnoho dalšího, s čím se zabaví holčičky i chlapečci.

Podlaha je ekologická

Školka dříve sídlila v borovinském „Hradu“, tamní prostory už ale byly nevyhovující, a proto se vše kompletně přestěhovalo o několik set metrů dál blíže k centru města, přesto však stále v areálu bývalé obuvnické továrny, která v posledních letech prošla rozsáhlou revitalizací, do bývalých hal továrníků Budischowských. Dřívější třídy zde doplnila ještě jedna a původní haly, které vznikly už v 19. století, se změnily k nepoznání. Zajímavé je i technické vybavení budovy, které se skrývá mimo zrak příchozích.

„Kolik myslíte, že nám tu pod nohama vede trubek podlahového vytápění?“ ptá se návštěvníků ředitelka.

„Určitě několik stovek metrů,“ ozývá se odpověď.

„Trochu přidejte. Pod celou školkou jsou rozvedeny dva kilometry trubek. Děti v tomto věku tráví nejvíce času na zemi, kde si hrají, a tak budou mít pěkně teploučko,“ usmívá se Jourová-Polehlová a doplňuje: „Všimněte si také samotné podlahy. Já osobně až do přípravy projektu školky netušila, že existuje biopodlaha. Na podlaze tedy máme položené ekologické bio marmoleum. Upouštíme od oněch známých souvislých koberců, a to z důvodu alergií na prach a roztoče. Místo toho máme ekologickou podlahu.“

Jedou na sto procent

Nové prostory školky byly vybudovány za podpory Evropské unie, konkrétně Integrovaného regionálního operačního programu, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Původní MŠ Na Hradě vznikla v areálu borovinského „Hradu“ v roce 2015 v bývalých prostorách firemní mateřské školy – a to pouze se dvanácti dětmi.

„Dvanáct dětí, po boku má báječná rodina a chuť pustit se do práce,“ vzpomíná ředitelka Jourová-Polehlová. „Zájem o školu rostl, a to díky její specifičnosti. Jedná se o přístup k dětem, který je velice individuální. Vytváříme bezpečné a přátelské prostředí, ve kterém se děti mohou dobře rozvíjet. Dalším specifikem je, že děti vyučujeme angličtinu – nikoli však v podobě kroužků, ale snažíme se pro děti vytvářet přirozené dvojjazyčné prostředí. Naše české paní učitelky jsou totiž doplněny anglickými lektorkami, takže děti v tomto prostředí vyrůstají. Jak šel čas, dětí přibývalo, až jsme se neměli kam rozšiřovat. A tak nás napadlo zkusit štěstí v tak velkém dotačním programu, jako je IROP. Bylo nám shůry přáno, tento dotační program nám vyšel a díky němu jsme se mohli přestěhovat do nových prostor se třemi třídami.“

„A kolik tedy máte nyní dětí?“ zajímá se krajský radní Karel Janoušek, jeden z pozvaných hostů.

„Padesát šest,“ zní odpověď.

„A jaká je kapacita?“

„Padesát šest,“ odpovídá opět ředitelka a usmívá se. Školka je stoprocentně naplněna, a to i navzdory tomu, že vznikla další třída a že se zde platí školné. Ovšem nijak vysoké, přičemž díky navýšení počtu žáků doznalo oproti dobám v původních prostorách znatelného snížení.

Proto školce, která dostala do vínku také nádherné dětské hřiště přímo před svým vstupem a která se může pochlubit i krásnou zahradou přímo v areálu, přejme co nejspokojenější děti a jejich rodiče, ale také paní učitelky. A hlavně spokojenou paní ředitelku, protože právě ona byla hnací silou, která stála za tím, že v Borovině vznikla nejmodernější školka v Třebíči.

Fotogalerii z otevření najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-