Když se loni v listopadu Třebíčí roznesla zpráva, že zemřela paní Susana Urbanová, zasáhlo to asi každého, kdo ji byť jen letmo znal. Nejznámější obyvatelka třebíčské židovské čtvrti, její dobrá duše, která zde prožila prakticky celý svůj život, vždy usměvavá a hovorná, přirostla k srdci každému. O to smutnější bylo, že kvůli loňské pandemické situaci nemohla mít paní Urbanová ani pohřeb, na němž by se s ní mohli rozloučit nejen její známí, ale také všichni příbuzní. Tehdejší restrikce neumožňovaly shromáždění většího počtu pozůstalých, a proto se muselo čekat až do dnešního dne, kdy se na židovském hřbitově konalo smuteční shromáždění určené zejména pro blízké a známé paní Urbanové.

Na ni za všechny shromážděné zavzpomínal její bratranec Jan Smrž, s nímž paní Urbanová od dětství vyrůstala.

„Zuzku si coby malé dítě vzali moji rodiče pod svoji ochranu, takže jsme spolu vyrůstali jako sourozenci,“ uvedl. Paní Urbanová totiž měla velmi nelehké dětství. Jejího židovského tatínka, pana Beneše, zavraždili nacisté v Osvětimi. Její německá maminka se po válce znovu provdala a svých dvou dcer se vzdala. Susaninu sestru Hanu si osvojil strýc Julius z Anglie, sama Susana našla domov u Smržových.

„Susana se později provdala, ale i potom jsme zůstávali spolu. Nemohla mít svůj byt, protože vlastnila dům, do kterého se ale nemohla nastěhovat, protože to nedovolila tehdejší politická situace. Ač měla dvě děti a ač udělali všechno pro to, aby mohli bydlet na dobré úrovni, ještě velmi dlouho žili u nás v malém pokojíku,“ vylíčil Jan Smrž příkoří, kterého se paní Urbanové dostalo od komunistů.

Cukrárna u tety byla místem jejího života

Jeho sestřenice ale nezatrpkla a dočkala se sametové revoluce, která pro ni byla novou vzpruhou. Tehdy totiž vzniklo místo, kde paní Urbanová trávila nejvíce času a kde ji mohli Třebíčané často vídat – tehdejší Cukrárna u tety v blízkosti Podklášterského mostu.

„Po revoluci si její syn Jirka zařídil cukrárnu – a ta se stala jejím životem. Pomáhala v ní, jak se dalo,“ uvedl Jan Smrž a dodal, že dalším jejím životním místem byla židovská čtvrť: „Během celého života projevovala velmi intenzivní úsilí, aby třebíčská židovská čtvrť byla na vysoké, ona sama říkala na světové, úrovni. A to dlouho, dlouho předtím, než byla židovská čtvrť zapsána na seznam památek UNESCO.“

Ke smutečním hostům promluvil také předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanárek, jenž česky za Susanu Urbanovou přednesl židovskou modlitbu. Kanárka doplnila zakladatelka spolku Polin, Anna Miriam Wagnerová z Polné, která hebrejsky zazpívala židovskou modlitební píseň Avinu Malkeinu.

Susana Urbanová odpočívá na židovském hřbitově v Třebíči v hrobě své rodiny, který najdete hned zkraje v novější části. Chcete-li na ni zavzpomínat, položte sem podle židovského zvyku kamínek tak, jako to dnes učinili všichni pozůstalí. Květiny totiž časem uvadnou, kamínek tu však zůstane navěky. Stejně jako naše vzpomínky na paní Urbanovou, dobrou duši třebíčské židovské čtvrti a pamětnici zdejší předválečné židovské komunity.

Několik fotografií ze smutečního shromáždění najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-