Střídání ročních období je u nás v mírném pásu jasně dáno. Souvisí s výškou slunce na obloze, a tím pádem přijatým zářením od této naší nejbližší hvězdy. Průběh počasí a teplot během jednotlivých období je ovšem ovlivňován daleko více faktory. Pro vysvětlení letošní teplé zimy potřebujeme zmínit hlavně faktor cirkulační, to znamená pohyb vzduchových hmot a celkové proudění vzduchu. 

Často již na základní škole hovoří učitelé v zeměpise o tom, že pokud k nám proudí vzduch z oceánu v zimě, je teplo a vlhko, pokud v létě, je chladno a vlhko. Pro opačný případ je nutný vznik proudění ze severu nebo severovýchodu z ruské oblasti. Potom jsou zimy mrazivé a suché a léta horká a suchá. V uplynulé zimě jasně dominovalo proudění z oceánu, proto bylo teplo. Vznikaly jednotlivé hluboké tlakové níže, které opakovaně ochromily britské ostrovy a udržovaly proudění vzduchu do střední Evropy z oceánu. Srážky spojené s oceánským prouděním ovšem rychle skomíraly nad střední Evropou a další tlakové níže ze Středomoří, které v zimě často přináší hodně sněhu a srážek, zůstaly v jižní dráze nad Itálií, Slovinskem a Rakouskem, proto se tam objevilo během zimy několik kalamit
Počasí si s námi chce asi hrát i nadále. Střední Evropu obsadila mohutná tlakový výše, to znamená, že minimálně v týdenním výhledu nečekejme nic jiného než slunečno. Ráno se mohou místy objevit mlhy. Ranní minima budou mrazivá nebo kolem 0 °C. Odpoledne však den za dnem bude maximum stoupat nad 10 °C. Postupně se dostane i k 15 °C. Velmi nepříznivé jsou tak předpovědi srážek. Doslova nespadne ani kapka, a kdo četl už minulý úvodní díl o počasí, ví, že sucho je docela velký problém letošního jara, neboť nebyl sníh, a zásoba podzemní vody je tak minimální.

Autor: Ivo Svoboda

Publikoval: -mib-