Venkovské stavby na jižním Podhorácku byl nejen titul dnešní přednášky, jež se jako první po znovuotevření Muzea Vysočiny Třebíč odehrála na třebíčském zámku, ale zní tak i název knihy, kterou na této besedě představil etnograf Jan Kuča. Jeho výzkum i kniha jasně prokázaly, že architektura zemědělských usedlostí jižní části našeho okresu je ve srovnání s jinými oblastmi opravdu výjimečná.
Kuča zmapoval architektonický vývoj budov ve vesnicích jižně od Třebíče a zřejmě jako jeden z prvních velmi pečlivě odlišil jejich stavební prvky od staveb horáckých, tedy například v okolí Žďáru nad Sázavou. Ty se zejména kvůli vyšší nadmořské výšce velice liší od podhoráckých usedlostí, přesto mnozí badatelé dosud brali jak stavby horácké, tak podhorácké jako jeden celek.
Mladý vědec svou novou knihou navázal na jinou publikaci, Venkovské stavby na moravském Horácku, kterou před několika lety sepsal s Věrou Kovářů. Ta ale kromě Třebíčska zahrnovala i Jihlavsko, Znojemsko, okolí Brna, Žďársko a částečně také Jindřichohradecko. Nová kniha se však týká pouze jižní části Třebíčska a částečně i Moravskokrumlovska, jež jsou typické například svými průjezdnými silničními obcemi.
„U těchto obcí můžeme nalézt znaky osídlení už třeba z mladší doby kamenné, kdežto obce na Žďársku vznikaly až kolem 13. století, výjimkou nejsou ani obce z 18. století,“ vysvětlil Kuča podstatný rozdíl.
Podhorácko je také bohaté na nejrůznější stavební materiály, což ho velmi odlišuje například od Slovácka.
„Tam byl problém sehnat kámen na stavbu, kdežto tady je ho všude plno,“ vypíchl Kuča zajímavý jev, který se projevil i v architektuře. „Stejně tak jehličnaté stromy. Těch bylo na východě Moravy také málo, zatímco tady se běžně používaly jako stavební materiál. To je také důvod, proč bylo možné na celém území Podhorácka najít roubené stodoly.“
Kuča se ale nevěnoval pouze stavebním zvláštnostem našeho regionu, ale také interiéru zemědělských stavení. Poukázal zejména na význam, jaký měl pro naše předky stůl. Scházela se u něj celá rodina, visel nad ním křížek a obrázky svatých, odehrávaly se zde modlitby.
„Stůl byl považován prakticky za posvátnou věc,“ sdělil. „Když hořel dům, vynášel se ven jako první. A když se stavení prodávalo, zůstával novým majitelům v domě jako jeho nedělitelná součást.“
Kuča své vyprávění doplnil řadou starých, ale i nových snímků z vesnic jižního Podhorácka, kde lze na stavby s původními stavebními prvky ještě narazit. Pokud jste nebyli na jeho přednášce, a přesto vás tyto fotografie či téma zajímají, není nic jednoduššího, než si koupit jeho novou knihu Venkovské stavby na jižním Podhorácku.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mib-