Z našeho pohraničí a velkých měst zmizela německá menšina a svět se přeměnil na dva bipolární bloky, z nichž jeden reprezentoval Sovětský svaz a jeho satelity, mezi které jsme záhy po válce bohužel patřili i my, a druhý USA a další vyspělé kapitalistické země. To jsou věci, které se (snad) učí děti ve školách. Snad se ty třebíčské ale ve školách učí i o následcích, které měl tento konflikt přímo na naše město a okolí.

Třebíč přišla o židovské obyvatele

Z pohledu třebíčských obyvatel je nejsmutnější, že naše město během války ztratilo jeden ze svých, po staletí budovaných pilířů – židovskou komunitu, která zde žila již od 15. století. Jména jako Hassek, Subak, Fried, ale i řada dalších ovlivňovala chod města a byla to jména nesmírně vážená. Pak stačilo pouhých šest let nacistické zvůle a tato jména z Třebíče nadobro zmizela. Ze tří set původních židovských obyvatel se jich do Třebíče z koncentračních táborů vrátilo jen deset.

Starosta Vaněk zahynul v Buchenwaldu

Z koncentračních táborů se ale nevrátila také řada nežidovských obyvatel Třebíče. Zřejmě nejvýznamnějším třebíčským občanem, jenž zahynul v koncentračním táboře, byl Josef Vaněk – který v letech 1925 až 1939 zastával post třebíčského starosty a v letech 1929 až 1939 také zasedal v Národním shromáždění coby poslanec. Pro své vlastenecké přesvědčení byl v září 1939 odvlečen do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde 23. května 1944 zemřel. Bohužel si tak tento měsíc připomeneme i smutných 70 let od chvíle, kdy nás tento nejvýznamnější představitel města za posledních několik set let a vizionář, pod jehož vedením se Třebíč proměnila z provinčního městečka na tepající průmyslové centrum, navždy opustil.

Na Třebíčsku v posledních dnech války zahynulo přes 200 lidí

Z vojenského hlediska se válka Třebíče dotkla jen minimálně. Neproběhly zde žádné boje, nepočítáme-li drobnou přestřelku mezi ustupujícími Němci a několika vojáky Rudé armády, kteří zde zůstali na hlídce poté, co hlavní sovětská vojska pokračovala směrem na Prahu. Některé okolní obce ale bohužel takové štěstí neměly. Největší tragédie se odehrála 8. května v Hrotovicích, kde na dav slavící konec konfliktu ruský letoun svrhl bombu a zabil tak 114 místních obyvatel a 36 vojáků Rudé armády. Podobně hrůzné okamžiky si den předtím prožili i obyvatelé Dalešic, kde kvůli bombardování zahynulo 27 jejich obyvatel. Jiná tragédie se 7. května odehrála v Petrovicích, kde Němci zastřelili čtyři zdejší mladíky podezřelé z napomáhání partyzánům. Další mrtvé si v posledních dvou dnech války vyžádalo bombardování Moravských Budějovic, Čáslavic, Žerotic a Ctidružic, jiné vesnice pak utrpěly materiální škody. Celkem tak ve chvíli, kdy celá Evropa oslavovala konec války, zahynulo na Třebíčsku přes 200 lidí.

Musíme doufat, že Třebíčsko, ale ani celá naše země a Evropa, už nikdy nezažije podobné hrůzy. Už z toho důvodu nesmíme dopustit, aby se na tyto oběti, stejně jako oběti celé války, někdy zapomnělo. Čest jejich památce.

Autor: Vladimír Malý, třebíčský zastupitel za ČSSD

Publikoval: -mib-