Březen je měsícem, v němž si připomínáme jednu z nejtemnějších stránek novodobých československých dějin – vstup vojsk nacistického Německa na naše území a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Středou 15. března 1939 skončilo krátké období takzvané druhé republiky, tedy Československa okleštěného o Sudety, o něž jsme přišli na konci září předchozího roku, a začala doba pod německou správou, která skončila až v květnu 1945. 

Šest let možná není z hlediska dějin dlouhá doba. Ovšem i za tak krátký čas došlo na našem území k obrovským změnám, a to jak z hlediska politického, tak demografického či hospodářského.

Velmoci si během 2. světové války, která vypukla o půl roku později napadení Polska, rozdělily Evropu na západ a východ a my bohužel měli tu smůlu, že jsme se dostali do sféry stalinistického Sovětského svazu. Vývoj naší země tento fakt na dlouhá desetiletí poznamenal a musíme si přiznat, že ani čtvrt století po sametové revoluci jsme se s touto neblahou skutečností zcela nevyrovnali.

Za změnami v demografii naší země nemusíme chodit daleko. Přímo v Třebíči existovala rozsáhlá židovská komunita, o kterou naše město v průběhu 2. světové války kvůli zrůdnosti nacistického režimu zcela přišlo. Z původních přibližně 300 židovských obyvatel se jich do Třebíče z koncentračních táborů vrátilo jen deset, většina z nich však záhy odešla například do Brna.

Nesmíme ale zapomínat ani na desítky tisíc perzekuovaných a popravených. Tisíce rodin z celé země přišly o své blízké, kteří se nějak zapojili do odboje, nebo jen upadli v podezření, že nesouhlasí s okupací.

Odboj se však nezformoval jen na našem území. Mnoho Čechoslováků odešlo do zahraničí, kde vstoupili do československých jednotek jak na východní, tak na západní frontě. Hrdinství těchto mužů i žen bylo draze vykoupeno, jejich činy však dokázaly, že naše vlast s okupací nesouhlasí. Někteří ovlivnili i chod dějin – stačí si vzpomenout na Jana Kubiše z nedalekých Dolních Vilémovic, který spolu s Jozefem Gabčíkem zlikvidoval zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Úspěšný atentát na třetího nejvýše postaveného nacistu přiměl mocnosti uznat, že Československo opravdu bojuje proti Německu, díky čemuž anulovaly Mnichovskou dohodu a fakticky tak rozhodly, že Československu bude po skončení války patřit stejné území jako před Mnichovem (kromě záboru Podkarpatské Rusi ze strany Sovětského svazu, to však s Mnichovskou dohodou nesouviselo).

Ke změnám ve společnosti došlo i z důvodu odchodu sudetských Němců, kteří po válce opustili naše pohraniční území a své jazykové ostrovy uvnitř země (typickým příkladem je Jihlava). Vysídlení Němců způsobilo obrovské přeměny pohraničí, kam místo nich přišli Češi.

Válka naše území poznamenala i z hlediska ekonomiky, byť třeba ne v takové míře jako v zemích, kde probíhaly rozsáhlé vojenské operace. Přesto například z důvodu bombardování továren došlo ke značným materiálním škodám, jejichž důsledek ještě znásobilo poválečné odmítnutí Marshallova plánu. Rozvoj československého hospodářství se tak ve srovnání s do té doby stejně hospodářsky vyspělými zeměmi zpomalil o řadu let.

Vraťme se však k okupaci Československa nacistickým Německem. Večerník Národní listy přinesl 15. března 1939 citaci Hitlerova rozkazu německým vojákům, v němž zazněla záminka k okupaci našeho území: „Česko-Slovensko se nalézá v rozkladu, v Čechách a na Moravě panuje nesnesitelný teror proti našim německým druhům. Počínajíc 15. březnem 1939 budou proto postupovati jednotky německé armády a německého letectva do českého státního území, aby zde zajistily životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu.“

Můžeme si říct, že 75 let od počátku okupace je už velmi dlouhá doba a že se lidstvo poučilo. Ano, říct si to můžeme. Ale při pohledu na současnou situaci na Krymu nebo třeba v Sýrii, kde nejrůznější skupiny berou obyvatele také „pod svou ochranu“, se rázem probudíme do reality. Lidstvo se nepoučilo, historie se opakuje, byť někde jinde, a proto si musíme i tak smutná výročí, jako je okupace naší země nacistickým Německem trvale připomínat.

Autor: Vladimír Malý, třebíčský zastupitel za ČSSD

Publikoval: -mib-