Právě v těchto dnech, přesněji řečeno 7. března, si připomínáme 164 let, kdy se v Hodoníně narodil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nezměrné charisma a inteligence, ale i neústupnost a snad lze říct i tvrdohlavost, z něj udělaly jednoho z největších mužů Evropy té doby, známým po celém světě. Krásně to popsal Karel Čapek v jedné ze svých statí:

Mluvte s kterýmkoliv vzdělaným cizincem, nejenom cestujícím u nás; dejte se do řeči s Němcem ze Stralsundu nebo se Skotem z Aberdeenu – sotva se s vámi domluví, že jste Čechoslovák, vyhrkne hned: „Aha, vy máte Masaryka.“ Někdy ani nevědí o Praze, ale vědí o Masarykovi. „Váš Masaryk,“ to říkají s jakýmsi nádechem závisti, jako by tím říkali: „Máte vy ale štěstí!“

Je pravda, že tento text mohl Čapek zaznamenat jen kvůli tomu, že nejen náš kontinent před sto lety zachvátila nesmírně ničivá první světová válka, která znamenala zrod nové Evropy, rozdělené do menších státních útvarů, z nichž jedním bylo i prvorepublikové Masarykovo Československo. Republika na svou dobu neuvěřitelně hospodářsky vyspělá a dávaná za příklad demokracie. Takovým přízviskem se nemohl chlubit žádný z nově vzniklých okolních států, všechny se totiž vydaly cestou autoritářských režimů anebo nestabilních parlamentních republik, v nichž se vlády střídaly v rychlém sledu. Díky Masarykovi a jeho přátelům se Československu ale podobný osud vyhnul.

A tak mě trochu mrzí, že Masarykovo narození není více připomínáno. Alespoň jsem si nevšiml, že by některá z televizních stanic k tomuto výročí odvysílala nějaký dokument, nebo že by některé z novin uveřejnily obsáhlejší článek mapující Masarykův život. Proto mi dovolte, abychom na prvního československého prezidenta zavzpomínali alespoň pomocí alternativních médií, jako je internet a facebook. A možná, že to tak bude i lepší – vždyť tyto sítě jsou doménou mladých, které tato forma publikování možná osloví více než nějaký televizní dokument. Třeba se pak někdy sejdeme i v Třebíči-Týně u pomníčku s jeho reliéfem a reliéfem jeho nástupce a přítele, prezidenta Edvarda Beneše. Anebo snad u Masarykovy sochy, o které se v Třebíči mluví už velmi dlouho, jejíž zhotovení je nicméně zatím ve hvězdách. Ale kdo ví, třeba se časy změní a naše město zřídí Masarykovi pomník, který bude hoden formátu takového státníka.

Autor: Vladimír Malý, třebíčský zastupitel za ČSSD

Publikoval: -mib-