Kniha není určena škarohlídům
„Rád bych vás požádal, abyste všichni vstali a minutou ticha uctili ty, které jsem v této knize zmínil,“ zahájil autor netradiční večer. Je fakt, že podle Zvěřinových slov se někteří jeho přátelé a známí zmínění ve Velkolepém pikniku možná budou cítit trochu dotčeni. Vše však napravuje hned začátek knihy, kde je výslovně napsáno: Všechny příhody v této knize jsou smyšlené a nikdy se nestaly. Každá podobnost je čistě náhodná.
„Tohle je velice důležité,“ vypíchl Antonín Zvěřina. „Aby si to někdo nespojoval se svou osobou. Někteří to možná udělají a udělají chybu.“
Ovšem je tam ještě jeden dodatek. Tato kniha není určena škarohlídům, lidem, kteří nemají smysl pro humor a pro nadsázku.
Celebrity nebyly pozvány
Příběh knížky je vcelku jednoduchý. Jeden velmi úspěšný podnikatel je natolik bohatý, že už neví, co s penězmi. A proto uspořádá velkolepý piknik, na který chce sezvat co nejvíce lidí ze svého okolí. Kromě kamarádů a přátel pozve i starosty, místostarosty.
„Přemýšlel jsem nad tím, jak do toho zakomponovat ty opravdu známé osobnosti ze showbusinessu, jako je Karel Gott či Lucie Bílá. A nakonec jsem to udělal tak, že nebyli pozváni a jsou naštvaní. Každý z nich tam má své vyjádření, které jsem si samozřejmě vymyslel, jak je ten podnikatel s odpuštěním blbej, že takovéhle celebrity nepozval, zatímco pozval... No, nebudu na nikoho ukazovat,“ rozhlédl se Zvěřina po sále.
Autor byl uondaný, a tak příběh nemá konec
Vznik knihy můžeme datovat do doby před patnácti lety, kdy přišel první nápad na toto téma. Ovšem Zvěřina se ke psaní stále nemohl dostat, jen před deseti lety napsal asi deset kapitol, načež došlo k další dlouholeté tvůrčí odmlce.
„Vrátil jsem se k tomu až loni na jaře, kdy do mě Mirka pořád hučela, že bych měl něco napsat. Mně se moc nechtělo, protože pracovně jsem docela vytížený, ale nakonec jsem se do toho opravdu pustil,“ vysvětlil autor genezi svého díla. „Není to moc rozsáhlé, ale osobně si myslím, že takovéhle knihy mají smysl, protože se přečtou za jednu noc.“
Kniha opravdu není moc rozsáhlá, což ovšem neznamená, že by v ní bylo málo postav. Těch do ní Zvěřina dokázal nacpat více než stovku. Na druhou stranu v ní ale nenajdeme žádné zakončení příběhu.
„Psal jsem asi tři měsíce, pak už jsem z toho byl tak uondaný, že to nemá vůbec žádný konec,“ překvapil přítomné Zvěřina. „Prostě jsem se rozhodl, že to teď utnu, a když mě někdo naštve, tak bude v nějaké příští.“
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-