Mladí budou koukat s otevřenou pusou, těm starším zvlhnou oči plné vzpomínek. V ekotechnickém centru Alternátor, které dnes bylo otevřeno v bývalé borovinské továrně, se totiž snoubí minulost s budoucností. Zatímco v přízemí procházíte kolem technických zázraků z 19. století, prohlížíte si fotografie zachycující průřez historií zdejší výroby od prvopočátků spjatých s rodinou Budischowských, přes Baťovo převzetí až po znárodnění, nahoře vás čeká technika zítřka v podobě obří projekční koule.

„Takové jsou v republice pouze dvě,“ sdělil předseda třebíčské hospodářské komory Richard Horký, který je otcem celého projektu. „Získali jsme ji od amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru, který na ní simuluje nejrůznější atmosférické jevy.“

Koule opravdu dokáže zobrazit celou Zemi, přidat mraky, ukázat dopady vln tsunami anebo třeba v reálném čase zobrazit veškerý letecký provoz po celém světě. Samozřejmostí jsou ale i ukázky dalších planet sluneční soustavy či různá ekologická témata.

Obří koule ale není jedinou technickou zajímavostí – přímo v hale najdete malou větrnou elektrárnu či dvanáctimetrovou lopatku z jiné větrné elektrárny. A hned vedle stojí staré pletačky a řetízkovačky z dob největší slávy borovinské „fabriky“, kdy v jejích prostorách pracovaly tisíce lidí.

Borovina je srdeční záležitostí

Alternátor byl otevřen ke speciální příležitosti – veletrhu FORTEL, na němž se prezentují firmy z celého regionu. Ten byl doprovázen velkým jarmarkem, ukázkou automobilů a nejrůznějších řemeslných činností, takže areál továrny opravdu ožil. Samo město se mohlo pochlubit výsledkem prací, které zkrášlily zdejší veřejná prostranství.

„Berte to ale jen jako malou ochutnávku,“ glosoval starosta Pavel Janata. „Spousta práce nás ještě čeká, řada věcí není hotova, takže dnes vidíte jen část z toho, co nás čeká v budoucnu.“

Veletrh a Alternátor ale nenavštívili jen třebíčští představitelé, ale také krajští. Konkrétně na Janě Fialové, krajské radní pro školství, bylo vidět dojetí, když se při procházce po areálu rozhlížela kolem sebe.

„V těchhle místech jsem strávila kus života,“ vzpomínala. „Třeba támhle v Treponu... Zrovna se dívám, které okno bylo moje. A pak o kus dál na Hradě. Je to zkrátka moje srdeční záležitost.“

A srdeční záležitost je to asi pro každého, kdo u Bati, v Závodech Gustava Klimenta či v BOPu pracoval. Běžte se do Alternátoru podívat. A možná na vystavených fotografiích poznáte sebe, své rodiče či prarodiče. Vždyť, s trochou nadsázky, v borovinské „fabrice“ si na živobytí vydělávala polovina Třebíče.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-

Fotogalerie