Poezie. Mnozí si pod tímto slovem představí básničky plné kudrlinek, u nichž čtenář mnohdy neví, co chtěl vlastně básník říct. Existuje ale ještě jiná poezie – zábavná, hravá, osvěžující. Přesně taková, v jaké má zálibu třebíčský pedagog Miroslav Koupil.

Tento performer a showman, civilním povoláním učitel českého jazyka (odtud pramení jeho cit pro nejrůznější slovní hříčky), se totiž zaměřuje na zdánlivě jednoduché a krátké poetické útvary, které vycházejí například z děl Guillauma Apollinaira proslaveného jeho Kaligramy.

Autor, který objevil morseogramy

I Koupil píše kaligramy, tedy básně, jejichž stavba na sebe bere podobu nějakého předmětu, své dílo ale rozšiřuje i dále. Například na nonsensovou poezii, tedy poezii plnou zdánlivých nelogických nesmyslů, a také morseogramy, což je Koupilův osobní a osobitý vynález. Jednoduchý obrázek sestávající z teček a čárek, který v sobě skrývá cosi ukrytého v morseovce.

„Morseogramy, které jsou v této místnosti, mají historii výhradně u doktora Koupila,“ sdělil kunsthistorik Jan Dočekal na dnešní vernisáži výstavy Koupilových děl, kterou můžete navštívit v Galerii Ladislava Nováka vedle Zadní synagogy. „Přišel na to, že by mohl nahrazovat písmo psané abecedy Morseovými značkami a ty sestavovat do obrazců. Morseogram tak vypadá jako kaligram a má svůj obsah. Nejsou to hříčky hlouposti, které by ukazovaly na to, že autor nemá co dělat a z dlouhé chvíle si píše tečky a čárky. Všechno má svůj hluboký význam, který ukazuje, že autor má vskutku vypracovaný intelekt.“

Skvělý performer a vypravěč

Nezvyklé obrazy a básně však nejsou jediným originálním znakem Miroslava Koupila. Je také výjimečný performer, který svou hravou poezii plnou slovních říček a zkratek dokáže perfektně předvést, s důrazem na dikci, mimiku i gestikulaci. Dokázal to na dnešní vernisáži, kdy přítomným představil originální báseň plnou nonsensu, která však přes všechny nelogické až šílené blázniviny, jež obsahovala, měla nakonec takříkajíc hlavu a patu. Lidé jen němě zírali, jak si Koupil dokáže hrát se slovíčky a hlavně jak si dokáže pamatovat tu kulometnou palbu zdánlivě nesouvislých vět. Krásný příběh o mluvícím koni však nebyl nesmyslný – byla to taková Alenka v říši divů na druhou či možná na třetí. Příběhu plný ztřeštěných zvratů, v němž se kupila slova podobně znějící, avšak zcela jiného významu, dokázal odvyprávět bez jediného přeřeknutí. Snad každý chtěl na konci zvolat: „Bravo!“ A pak dodat: „Ještě jednou, prosím.“

I Třebíčský objektiv se připojuje ke gratulantům a přeje Miroslavu Koupilovi vše nejlepší k jeho blížícím se šedesátým narozeninám. Ať Vám i nadále vydrží Váš elán, mistře!

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-