Uhrančivý pohled a čertovská bradka – třebíčský malíř Lubomír Kressa st. byl nepřehlédnutelný už svým zjevem. Stejně tak nepřehlédnutelné jsou i jeho malby a skulptury, které lze nyní zhlédnout v Galerii Tympanon na třebíčském zámku. Tato výstava začala již v polovině července, dnes se zde sešli zejména Kressovi přátelé, kteří si vyslechli vzpomínky jeho kamaráda, kunsthistorika Jana Dočekala. Kressa zemřel v nedožitých 40 letech, minulý měsíc uplynulo již 36 let od jeho předčasného úmrtí.

Číšník, který nikdy neobsluhoval

Jan Dočekal znal Kressu velmi dobře, byli takřka sousedé, a osud tomu chtěl, že se spolu setkali i v jedné třídě, byť Kressa byl zhruba o rok starší. Mohla za to Kressova těžká srdeční choroba.

„Když chodil do základní školy na dnešním Václavském náměstí během školního roku 1955 až 1956 se mu tato srdeční choroba projevila tak mocně, že zanedbal polovinu školního roku,“ vzpomínal Dočekal. „A ředitel Karel Heinige doporučil paní Kressové, aby Luboše dala znovu do osmé třídy. Tím se stalo, že z Luboše a ze mě se stali spolužáci. V jeden školní rok, ve třídě 8. A.“

Kressa poté nastoupil do učení. Dle výučního listu se stal číšníkem, nikdo jej však nikdy na této pozici neviděl.

„Byl vyučený číšník, ale nikdy nechodil s utěrkou na place. Pomohlo mu to nicméně v tom, že tím pádem měl dělnický původ, a tak ho přijali na Střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově, na obor umělecké kovářství a zámečnictví. A právě tam začala jeho umělecká dráha,“ vysvětlil Dočekal.

Co by dělal Kressa st. dnes?

V Turnově spatřila svět Kressova první díla, zejména tzv. monotypy, které tvořil z obvazové tkaniny. Pomocí ní vznikly pod jeho rukama stylizované lidské postavy a organické tkáně. Propadl surrealismu, který se u něj projevil nejen v kresbě či malbě, ale třeba i sochařství nebo keramice. Když se vrátil do Třebíče, pracoval v tehdejším domě pionýrů na místě dnešní Pasáže, kde byla mimo jiné i kovářská výheň, kterou využíval při své tvorbě.

V životě byl možná trochu rozevlátý, vše se ale změnilo, jakmile se začal zabývat některým ze svých děl.

„Kdykoli začal tvořit, byl pevnou osobností. Měl jasný řád a smysl pro tvorbu, věděl, co chce. Otázkou je, co by dělal dnes, kdyby žil. Není mezi námi už 36 let, takže ten, komu je dnes méně než 50 roků, ho nemůže pamatovat,“ přemítal Dočekal s tím, že půlstoletí věku je opravdu minimum k tomu, aby člověk stihl Lubomíra Kressu staršího zaznamenat. Teprve kolem čtrnáctého roku totiž začneme vnímat umělecké hodnoty svého okolí.

Kressova tvorba však osloví i mladší ročníky. Jeho díla budou v Galerii Tympanon vystavena až do 10. září, pak se ukončí cyklus výstav třebíčských umělců, kteří v této galerii dosud vystavovali své obrazy či sochy.

„V září začneme další cyklus, a to výstavou východočeského výtvarníka Daniela Geremuse,“ dodal Michal Zábrš z Muzea Vysočiny Třebíč, který tyto výstavy připravuje.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-