„V zimě jsme do školy museli jít okolo řeky jít tři kilometry a bylo jedno, jestli bylo půl metru sněhu, nebo nebylo. I když jsme byli malí, museli jsme to dojít. Elektřina u nás nebyla, tak jsme si vyráběli svou. Zanášely se ale česlice a my je museli čistit, takže to bývalo tak, že to chvilku blikalo a chvilku svítilo. A když tál zjara led, tak nás to párkrát vytopilo. Jednou jsem byl zrovna na zahradě, když se utrhly ledy. Zčistajasna se to navalilo do jednoho místa, kde tak vznikla zátka. Než jsem pak stačil doběhnout do domu, už jsem chodil po kolena ve vodě.“

Takto vzpomínal Ladislav Jirkas z někdejšího Jirkasova mlýna na své mládí. Mládí, strávené u zurčící Jihlavky, která tehdy ještě nebyla spoutaná hrází Dalešické přehrady a jejíž údolí bylo hluboké jako z nějakého filmového westernu. Podobných historek jste dnes mohli vyslechnout více – v Koněšíně se totiž uskutečnilo Sousedské setkání, kam byli vůbec poprvé v historii pozváni potomci mlynářů z mlýnů pod Vladislaví.

T. O. Božská Betty jako vzpomínka na osadu i mlynářku

Vzpomínky na mládí jsou vždycky krásné, takže jejich vyprávění přilákalo celou řadu pamětníků nejen z Koněšína, ale hlavně z Třebíče. Právě třebíčští trempi rádi jezdili na Jihlavku na své osady, které připomenul i jeden z nejstarších třebíčských trempů František „Nefjork“ Kratochvíl. Ten už roky hraje na kytaru v kapele T. O. Božská Betty, která dodnes svým jménem připomíná stejnojmennou trampskou osadu. A tato osada pro změnu dostala jméno po hodně svérázné mlynářce z Loupalova mlýna pod Popůvkami. Civilním jménem se jmenovala Barbora Mannová, všichni ji ale znali pod přezdívkou Betty či Bettyna.

Kapela T. O. Božská Betty spolu s koněšínským souborem Klokočí a hudební formací mladých Koněšíňáků Moonray byla také jedním z hostů, kteří vzpomínky doplnili řadou písniček.

O přehradě se uvažovalo už za 1. republiky

Ať chceme, nebo ne, údolí Jihlavky pod Vladislaví je nyní zatopeno. Dalešická přehrada vznikla před čtyřiceti lety, mlýny byly strženy ještě několik let předtím. Spolu s nimi zanikly i trampské osady a také spousta míst, kam Třebíčáci jezdívali za přírodou. I Dalešická přehrada je však krásná a o bezproblémový chod elektrárny v její hrázi se nyní stará Josef Blaha. Také ten dnes dostal slovo, a proto představil elektrárnu na několika zajímavých obrázcích. Mnozí se asi podivili, že o zřízení vodní nádrže se zde uvažovalo už ve 20. letech minulého století, nikoli však v dnešní podobě. Tehdejší plány počítaly hned s několika vodními plochami, které by využívaly nejen vodu z Jihlavky, ale i z nedaleké Oslavky.

„Spojení se plánovalo v blízkosti Čučic, kde jsou od sebe obě řeky vzdálené asi tři kilometry,“ prozradil Josef Blaha.

„Toto setkání jsme uspořádali už před třemi lety, letos poprvé ale za přítomnosti potomků mlynářů. Jsem moc ráda, že dorazili a zavzpomínali na to, jak se jim zde tenkrát žilo,“ zhodnotila setkání starostka Koněšína Hana Žáková, která celou akci zorganizovala.

Fotogalerii najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-