Zatímco křest prvního vydání románu Žena z roku 1899 na letos na jaře probíhal dost živelně, lze říct až anarchicky, dnešní představení dotisku této knihy, které se konalo v Městské knihovně Třebíč, se odvíjelo v mnohem klidnějším duchu. Přesto jsem si, coby autor knihy, dovolil připravit malé překvapení.

Dvě sudičky byly známé dopředu. Jednou z nich je senátorka za Třebíčsko Hana Žáková, druhou šéfredaktorka nakladatelství Edika spadajícího pod Albatros Media Eva Mrázková. Ta byla hlavní redaktorkou tohoto dotisku, který oproti původní verzi doznal podstatných změn, a proto byl jeho křest namístě. Knihu však křtily ještě další dvě osoby, a to ty, které na jejím vzniku mají nemalý podíl. Moje mamka a můj táta. Ani jeden z nich nevěděl, že se stane kmotrem knihy, nevěděl to ani nikdo v sále.

Tato volba však měla opodstatnění – hlavní hrdinka knihy, paní Marie Janíková, opravdu existovala. Byla to moje babička, maminka mé maminky. Řada příhod či různých drobných náhod, která prožívá knižní hrdinka, se skutečné Marii Janíkové také stala. Takže důvod, aby knihu pokřtil nejbližší potomek v přímé linii, tedy dcera Marie Janíkové, je tedy oprávněný.

Stejně tak je tomu i v případě mého táty. Jedna z hlavních postav románu, Alois Neuman, italský legionář, skutečně v Třebíči žil a byl tátův příbuzný. V knize navíc vystupuje Jarmilka Hrůzová a její manžel Fanda. Ti také žili – byli to rodiče mého táty, tedy moje druhá babička a dědeček. Toho jsem bohužel neměl možnost poznat, ale vím, že ho lidé pro jeho vstřícnou a veselou povahu měli moc rádi. A navíc – narodil se 30. října 1918, byť on tvrdil, že to bylo už 28. října, tedy se vznikem republiky. V těchto dnech si tedy v rodině připomínáme sto let od jeho narození stejně, jako si připomínáme sto let od založení Československa. I to byl důvod, aby se křtu zúčastnil i můj táta.

A proto děkuji všem čtyřem sudičkám, které knihu pokřtily. Děkuji paní šéfredaktorce Mrázkové, že vážila tak dalekou cestu, děkuji paní senátorce Žákové, že si ve svém programu udělala čas, děkuji rodičům, že se toho všeho zúčastnili a pomohli s přípravami, a děkuji i všem hostům, kteří dorazili ve velkém počtu, byť se jednalo o křest „pouhého“ rozšířeného dotisku. A děkuji i Knihkupectví Trojan, které knihu na křtu prodávalo, a samozřejmě i knihovně, jmenovitě paní ředitelce Dočkalové, že na křest poskytla prostory.

Knihu budu podepisovat ještě 31. října od 15 do 17 hodin v Knihkupectví Jakuba Demla. Budu rád, když se tam přijdete podívat.

Fotogalerii ze křtu najdete zde.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-