Říká se, že pokud neznáme svou historii, jsme nuceni ji prožít znovu. A bohužel se to týká zejména těch negativních zážitků. Proto je nutné si historické milníky neustále připomínat, aby se na ně nezapomnělo – a připomínat je zejména mladým lidem. V tomto ohledu je dobře, že třebíčské gymnázium připravuje různé akce pro své studenty, jimiž jim představuje důležité dějinné události naší země.

Jednou z takových akcí je výstava, která na gymnáziu začala právě dnes a která mapuje zejména operaci Anthropoid, tedy likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem v roce 1942. Výstava má silnou regionální linku – kromě Jana Kubiše, který pocházel z Dolních Vilémovic na Třebíčsku, se na atentátu podílel i Adolf Opálka z nedalekých Rešic, vesničky kousek za Rouchovany, kam chodil do základní školy.

Studenti hledají informace, mohou vyhrát různé ceny

Panely jsou v angličtině – jejich výrobce, firma Kapucín, je totiž nechala před lety vyrobit u příležitosti pravidelných návštěv britských vojáků na letecké základně v Náměšti nad Oslavou. To je nyní však spíše výhoda. Pro studenty je totiž připraven kvíz s otázkami, na které mohou získat odpovědi jen z panelů – a tedy si je přeložit. Znamená to tedy, že si informace daleko lépe zapamatují, než kdyby jen zběžně četli český text. A aby byli motivováni, nejlepší řešitelé za odměnu získají mobilní telefon, návštěvu Senátu či třebíčské mozkoherny.

Na vernisáži se vzpomínalo, jak za totality o mnoha dějinných událostech neměli lidé ani ponětí – a když, tak v pokřivené formě. Pokud se již mluvilo o atentátu na Heydricha, tak v negativních souvislostech. Dnešní doba je však jiná a studenti mají přístup k informacím, o nichž se jejich rodičům ani nesnilo. Jen je potřeba s těmito informacemi umět pracovat a také je umět získat.

„Snažíme se studenty vést k tomu, aby dělali něco navíc, rozšiřovali si obzory – a právě tato výstava je jednou z možností, jak to udělat. Kromě toho se snažíme, aby se sami zapojovali do života společnosti, a proto organizujeme i akce se společností Post Bellum nebo připravujeme třeba Běh paměti národa,“ řekla ředitelka gymnázia Alice Burešová. „Je nutné, aby dnešní mladí lidé byli angažovaní. Ale k tomu potřebují pochopit minulost. V dnešní době mají možnost získat informace o daných událostech tak, jak se opravdu staly. Také jsem se učila o všech postupech sovětské armády, před 9. květnem jsme na mapě museli červenými vlaječkami vyznačovat postup vojsk až do Prahy. Ale to, že Plzeň osvobodili Američané, jsme prostě vědět nesměli, stejně jako jsme nesměli vědět o tomto atentátu.“

Babička Hany Žákové pocházela z Dolních Vilémovic. Strach byl nepředstavitelný

Tyto doby jsou už naštěstí dávno za námi. Je ale nutné nezapomínat na to, že i v dnešní době by se leckomu hodilo mnohé události zcela vymazat z historie. To však nesmíme dopustit. Jasně to na vernisáži řekla i senátorka Hana Žáková.

„Já jsem ročník 1968, takže jsem zažila taková ta krizová léta, kdy jsme se nesměli učit o Tomáši Garrigue Masarykovi, o první republice, nesměli jsme moc vědět o 2. světové válce,“ vysvětlila a k tomu přidala ještě svou velice osobní vzpomínku: „Moje babička se narodila v roce 1923 a bydlela v Dolních Vilémovicích. Líčila nám ty strachy, které celá obec prodělávali, když se přišlo na to, že Jan Kubiš z Dolních Vilémovic pochází. Jak se celá rodina, celá ves skrývali… Něco takového si dnes nedokážeme představit. Proto si važme toho, co nyní máme. Demokratické hodnoty je stále potřeba bránit. Je proto dobře, že takovéto výstavy zde jsou.“

Výstava je určena studentům gymnázia, kde bude umístěna po dobu dvou týdnů.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-