Tradiční novoroční koncerty Vídeňské filharmonie, které bývají vždy 1. ledna živě přenášeny do desítek zemí světa, dostaly povážlivého konkurenta. V Třebíči dnes totiž vystoupila jihlavská Filharmonie Gustava Mahlera, která dokázala, že se vídeňským filharmonikům svou kvalitou přinejmenším vyrovná.

Více než třicetičlenný sbor k nám pozvaly Ivana Řídká a Hana Štěpničková z agentury KulturTOP, které tak nabídku své kulturní činnosti povýšily o další úroveň. Po divadelních představeních s těmi nejlepšími českými herci a koncertech spíše oddechového rázu se tentokrát zhostily úkolu, jímž si daly za cíl uspořádat koncert té nejvyšší kvality, který by ocenilo i to nejnáročnější obecenstvo. V tomto bodě je potřeba zmínit, že Třebíč na sebe může být hrdá – takovým publikem totiž oplývá a příznivců opravdu vysoké kultury v ní nežije zrovna málo. Doložil to koneckonců dnešní koncert, který se konal v divadle Pasáž, tedy v největším sále na Vysočině s kapacitou 525 diváků. A těch pět set jich na jihlavskou filharmonii opravdu přišlo.

Nejen hudba, ale i zpěv

I přesto, že dnešek patří Třem králům, koncert se stále ještě nesl v novoročním duchu, takže nechyběl ani tradiční přípitek před Verdiho La Traviatou. Podobně jako ve Vídni sálem zněly samozřejmě hlavně valčíky a polky, něco zde však bylo navíc. A to operní a operetní árie od Franze Lehára, Wolfganga Amadea Mozarta či již zmíněného Giuseppa Verdiho, které skvěle zazpívala Miroslava Časarová a Jakub Turek. To opravdu ve Vídni nemají – a nutno říct, že tato inovace novoročnímu koncertu jen prospěla.

Sbor řídil dirigent Jiří Jakeš, jenž si střihl i drobnou hereckou vložku, když se během Mozartova Dona Giovanniho nechal svádět Miroslavou Časarovou, která fakticky jemu zpívala Zerlinu árii Vedrai carino, aby si ho posléze vítězně odvedla do zákulisí.

A aby posluchači nebyli ochuzeni o zajímavosti jednotlivých skladeb, celým koncertem provázel Vladimír Holeš. Věděli jste třeba, že slavné O sole mio skladatel Eduardo di Cappua oslavuje tvář své milé, a nikoli Slunce jako takové? A že tato árie nevznikla v Benátkách, jak by vám odpřisáhlo jedenáct gondoliérů z deseti, ale v Oděse u Černého moře? Právě takové perličky skvěle zpestřily průběh celého večera.

Odvaha se vyplatila

Novoroční (byť uvedený na Tři krále) koncert jihlavské Filharmonie Gustava Mahlera byl tedy zcela jedinečný. A také odvážný – protože jít do tak náročného podniku, to už si žádá pořádnou kuráž. Ale dámy z agentury KulturTOP ji mají, věřily svému snu a věřily také třebíčskému publiku, že si na tuto akci najde cestu. Po dnešní povedené premiéře tedy můžeme doufat, že příští rok touto dobou sem jihlavští filharmonici přijedou opět, samozřejmě i se sólisty – neboť se dnes ukázalo, že jejich Třebíč jim rozumí. Vždyť se tleskalo vestoje a obecenstvo si vyžádalo hned dva přídavky. Přičemž jedním z nich byl ten nejtradičnější z nejtradičnějších. Pochod Radeckého od Johanna Strausse staršího, který nikdy nesmí chybět ani při novoročním koncertu ve Vídni.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-