Někdy touto dobou přesně před sto lety se to stalo – dvě bestiální vraždy, které se odehrály v tehdejším Kohnově mlýně v dnešní třebíčské ulici Na Potoce. Začátkem roku 1919 zde ta nejnižší třebíčská spodina zvlášť brutálním způsobem ubila bratry Bartoloměje a Matouše Polické.

„Udělali to tak, že bratry pozvali do mlýna, pili s nimi alkohol, omámili je bylinnými čaji a až upadli do bezvědomí, okradli je, ztloukli a zabili,“ popsala dnes v třebíčské knihovně studentka Katolického gymnázia Třebíč Kristýna Filipová, která případu věnovala téma své středoškolské odborné činnosti. „Ještě před tímto činem vykopal Josef Fejta v mlýnské stoce, kde bylo umístěno mlýnské kolo, asi metr hlubokou jámu. Do ní pak byla těla vhozena, zatížena traverzou a zasypána hlínou.“

Tento čin však neměl být jediný. Podle prvotních výpovědí totiž vrazi několik měsíců předtím zabili nejméně pět haličských Židů – tři dospělé muže, jednoho mladšího a jednu dívku.

„Jakmile Židé vstoupili do domu, byli ubiti topůrky od seker, okradeni o všechny cenné věci, jejich těla byla rozsekána, nasolena, uložena do pytlů od soli, které byly ukradeny v Pohankově mlýně, jenž stával na místě dnešního Finančního úřadu. Celou dobu Jan Fejta mladší střežil okolí před Kohnovým mlýnem, aby pachatelé nebyli ničím a nikým rušeni. Poté měli domluvené překupníky, kteří maso Židů z města vyváželi, nebo ho ve městě prodávali,“ popsala Kristýna Filipová. „Sousedem vrahů byl totiž Josef Kment, který v té době obchodoval se psím masem. Nasolené lidské maso mělo podobnou barvu, a nikdo tedy nepoznal, že se nejedná o maso psí.“

Nutno poznamenat, že ačkoli se vrazi zpočátku k vraždám Židů přiznali, a dokonce i ukázali místo, kde pod nemocnicí naházeli kosti Židů do řeky, záhy změnili výpověď a nikdy jim tyto zločiny nebyly přímo dokázány.

Dvořáček se prozradil buď pitím, nebo bitím

Vyšetřování probíhalo v roce 1925, kdy se přišlo na vraždy bratrů Polických. Podle Filipové se to stalo poté, co na ně četníky upozornily děti Bartoloměje Polického, které pojaly pochybnosti ohledně odchodu svého otce a strýce do Ameriky. K tomu mělo dojít v roce 1919, bratři Poličtí se však s nikým z příbuzných nerozloučili a nedali o sobě už nikdy po svém zmizení vědět.

Ještě před Filipovou se nejčastěji uváděla tato verze: Jeden z vrahů, Karel Dvořáček, se opil v únoru 1925 v hospodě, kde se před jedním z příbuzných Bartoloměje Polického podřekl. Což se nevylučuje s verzí Filipové, je téměř jisté, že pak onen příbuzný šel na četnictvo, kde podal udání.

V knihovně se k tomu dnes rozvinula debata, během níž jeden z přítomných interpretoval vzpomínky očitých svědků. Podle něj stával u Starého hřbitova chudobinec, v němž po 1. světové válce bydlel Karel Dvořáček se svou manželkou, která byla také spolupachatelkou vražd. Jednou Dvořáček přišel z města opilý a začal ji bít. Načež ona vykřikla: „Ty mě chceš zabít jako toho Polickýho.“ Spolubydlící poté Dvořáčka nahlásili a začalo se s vyšetřováním.

Kristýna Filipová souhlasila, že to také může být pravda, nicméně ona vycházela z oficiálních výpovědí, které k případu dohledala.

O nápravu dobrého jména Třebíče se měl postarat generál Syrový

Zajímavý byl postřeh jiného posluchače, který podotkl, že celá republika hleděla na Třebíč jako na město vrahů. O nápravu se prý postaral až třebíčský rodák a legionářský hrdina gen. Jan Syrový.

„Generál Syrový se zasadil o to, aby se o nás takto přestalo psát. Bez jeho pomoci by Třebíč dodnes byla městem vrahů a lidojedů,“ uvedl.

Byl případ zameten pod koberec?

Za vraždy v Kohnově (někdy uváděném také jako Rezkově) mlýně padly tyto rozsudky: Josef Fejta, Karel Dvořáček a Anna Dvořáčková dostali doživotí (o Josefu Fejtovi je známo, že byl později umístěn do věznice na Borech, odkud v roce 1936 utekl – chycen byl v jednom hostinci v Chebu, ozbrojen revolverem). Jana Fejtu ml. soud potrestal deseti měsíci těžkého žaláře (Fejta byl dříve ženat s Marií Papulovou z Chmelovy ulice, která také záhadně zmizela – podle Kristýny Filipové se pak objevila domněnka, že ji Fejta také zavraždil, toto mu však nikdy nebylo prokázáno). Ostatní obžalovaní Jan Fejta starší, Josef Kunst a Tomáš Mašek byli zproštěni obžaloby.

Podezřelých v případu figurovalo více, ti byli ale postupně propouštěni. Relativně mírné tresty za úkladné vraždy navádějí k domněnce, že byl případ zameten pod koberec – zejména pokud se týče vražd haličských Židů. Československo coby miláček Dohody a vzor demokracie si nemohlo dovolit skandál s masovými vraždami, neřkuli lidojedstvím.

Dvořáček navíc s největší pravděpodobností zabil také manžele Vaněčkovy v Račerovicích, jimž ucpal komín, čímž se následně udusili zplodinami, aby je posléze snad i okradl. Spolu s Fejtou a dalšími kumpány také měl v roce 1919 přepadnout samotu Leština nedaleko Červené Lhoty. V roce 1918 měl Dvořáček se svou ženou vykrást řeznictví Karla Kubeše. 

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-