Starobylá rodina, na jejíž stopy můžeme narazit prakticky po celé Třebíči, aniž bychom si to uvědomovali. Stavby, které její členové vyprojektovali či postavili, jsou totiž němými svědky jejich umu a dovedností. Herzánovi. Právě o nich pojednává výstava, která dnes začala v prostorách konírny na třebíčském zámku.

Díky bohatému rodinnému archivu, který opatruje Lubor Herzán, se podařilo vytvořit poutavou expozici, na níž se návštěvníci seznámí s dějinami rodu od počátku 18. století. Tehdy tesařská rodina Herzánů žila v Neslovicích nedaleko Rosic u Brna, kde dodnes tamní nejvyšší kopec nese jméno Herzán. V polovině 18. století se rodina přesunula do Ivančic, kde žil Josef Herzán, jemuž se zde roku 1783 narodil syn Jan Jiří. Ten se stejně jako jeho otec vyučil tesařem a zřejmě roku 1807 přišel do Třebíče, kde byl přijat do zdejšího tesařského cechu. Tak se začala psát třebíčská historie rodiny Herzánů, která v Třebíči žije dodnes.

Z tesařů se postupně stávali stavebníci, poslední dvě generace se daly na architekturu. Podle Nadi Goryczkové, generální ředitelky Národního památkového ústavu, který se na výstavě podílel, Herzánovi do stavebnictví vždy přicházeli se zajímavými myšlenkami.
„Herzáni vždy reflektovali současné trendy a uchovávali si neotřelý pohled na využití tendenčních stylů, které aplikovali citlivě v kontextu s místem, historií a tradicí. Těší mě, že díky výzkumu Národního památkového ústavu se podařilo znovuobjevit tento stavitelský rod, který napříč generacemi naplňoval sen o moderním stavebním podniku a významně ovlivnil architektonický ráz Třebíče,“ uvedla Goryczková.

K výstavě vychází také zajímavý katalog, který lze směle nazvat tlustopisem. Podrobně totiž informuje o všech stavbách, na nichž se rod Herzánů podílel, zabývá se zajímavými souvislostmi, které vyplynuly z dějinných událostí daných let, a samozřejmě přináší i kompletní historii rodu. Katalog na dnešní vernisáži pokřtil sám Lubor Herzán. Slovo „pokřtil“ možná není úplně přesné, přesto bylo představení katalogu více než originální. Na titulní straně je totiž vyseknuté slovo „Herzán“, které přesně lícuje původní podobu raznice, s níž předkové Lubora Herzána označovali například zakoupené trámy. I tato raznice se u Herzánů dědí coby rodinné stříbro. Sepětí moderní doby, tedy katalogu, s historií, tedy více než sto let starou raznicí, tak vyznělo mnohem lépe, než kdyby katalog byl pokřtěn obligátními bublinkami.

Výstava potrvá do 31. března 2019.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-