Přesně před 74 lety osvobodila sovětská vojska koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Doslova a do písmene peklo na Zemi, které je dodnes hrůzným mementem, kam až může dojít lidská nenávist, hloupost a omezenost. Osvětim je symbolem holokaustu, během něhož nacisté, zrůdy v lidské podobě, povraždili šest milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů – a miliony dalších lidí, kteří se provinili jen tím, že měli jiné názory, jinou barvu pleti, vyznávali jiné náboženství. V roce 2005 Valné shromáždění OSN prohlásilo 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu, aby se na tato zvěrstva nikdy nezapomnělo.

Svět si památku těchto obětí připomíná různými akcemi. Třebíč letos uspořádala dvě výstavy v Zadní synagoze, z nichž jedna je stálá, jedna je putovní. Obě začaly právě dnes.

Výstava a dokument o Kazimierzi

Putovní výstava nazvaná „Po-lin. Židé v republice mnoha národů“ přibližuje návštěvníkům život Židů na polsko-litevském území od 11. do 18. století a připravil ji Polský institut v Praze ve spolupráci s Muzeem dějin polských Židů Polin. I z toho důvodu byla na dnešní vernisáži přítomna velvyslankyně Polska v ČR, J. E. Barbara Ćwioro, která v synagoze zároveň prezentovala krátký dokument o krakovské židovské čtvrti Kazimierz.

„Tento film přibližuje dnešní Kazimierz a festivalu židovské kultury, který se tam každý rok koná,“ vysvětlila velvyslankyně. Tento festival je jedním z největších svého druhu v Evropě a dokazuje, že ač nacisté Židy v Polsku prakticky zcela zlikvidovali, židovství zde žije i nadále.

Aktualizovaná výstava o třebíčské židovské čtvrti

Druhá část vernisáže byla věnována stálé výstavě „Proměny třebíčské židovské čtvrti“ umístěné na ženské galerii synagogy. Ta navazuje na dřívější stálou výstavu na toto téma, která však byla již poněkud letitá – instalována byla v roce 1997, takže nereflektovala dokončení revitalizace a zápis třebíčské židovské čtvrti na Seznam UNESCO, pravidelné akce, které se zde konají, a další události, jež se zde za těch 22 let odehrály. Podle kurátora výstavy Lubora Herzána si navíc připomínáme přesně 350 let od dokončení Zadní synagogy, a proto obě výstavy můžeme chápat jako oslavu tohoto půlkulatého výročí.

„Snažili jsme se, aby tato stálá výstava byla jakousi pozvánkou do židovské čtvrti,“ vysvětlil Lubor Herzán. „Dali jsme přednost menšímu počtu obrázků, ale ve větším rozměru tak, aby výstava těmito pěknými obrázky útočila na naše emoce.“

Je zajímavé, že na výstavě najdeme i fotografie baziliky sv. Prokopa. Ta byla stejně jako židovská čtvrť a židovský hřbitov zapsána na Seznam UNESCO, a to z toho důvodu, že soužití křesťanů a Židů bylo v Třebíči víceméně bezproblémové. Právě to bylo jedním z faktů, proč byla Třebíč na tento prestižní seznam zapsána.

Součástí výstavy je i panel, který je umístěn v přízemí synagogy. Ten pojednává o Antonínu Kalinovi, třebíčském rodákovi a zachránci zhruba tisíce židovských chlapců z koncentračního tábora Buchenwald.

„Před pár lety o něm nikdo neměl ani tušení. A nyní je to jeden z nejslavnějších Třebíčanů, kterého můžeme směle srovnávat s Nicolasem Wintonem či Oskarem Schindlerem,“ vysvětlil Herzán, proč bylo Kalinovi věnováno místo na výstavě. Zároveň je třeba uvést, že zájemci mohou i nadále navštívit Kalinovu pamětní síň umístěnou hned vedle Zadní synagogy.

Výstava „Proměny třebíčské židovské čtvrti“ je stálá, výstavu „Po-lin. Židé v republice mnoha národů“ lze navštívit do 31. března.

Autor: Milan Krčmář

Publikoval: -mk-