Když se před několika dny sešli třebíčští letečtí fanoušci, aby si připomenuli 90. výročí smrti pilota Václava Peřiny, jenž 6. září 1931 zahynul při akrobacii během prvního leteckého dne v Třebíči, Jaroslav Bašta ze Spolku historie letectví Třebíč prozradil, že u této příležitosti připravili i sborník mapující Peřinův život i osudy tzv. Peřinovy mohyly stojící na místě neštěstí Lorenzových sadech (informovali jsme zde, pod odkazem najdete i informace o životě Václava Peřiny). Dnes byl sborník nazvaný Tajemství Peřinovy mohyly v knihkupectví Trojan oficiálně představen veřejnosti.
Sborník připravili členové výše zmíněného spolku, veškeré náklady na jeho vznik však uhradilo město Třebíč, za což Bašta poděkoval starostovi Pavlu Pacalovi.
„Město udělalo to, co je jeho povinností,“ odvětil Pacal. „Na historii města se nesmí zapomínat a právě díky vašemu spolku se připomíná něco, co mnozí Třebíčané vůbec nevěděli, je to pro ně zajímavá informace a tato informace musí být uchována i pro budoucí generace. Váš spolek na tom odpracoval obrovské množství práce, za což mu patří velké poděkování – my jsme udělali jen to minimum, co jsme mohli.“
Pacal zároveň dodal, že se stále najdou Třebíčáci, kteří Peřinově tragickém osudu nikdy neslyšeli a ani nevědí, že v Lorenzových sadech stojí Peřinova mohyla.
„Třeba je sborník povede k tomu, že se pokusí mohylu navštívit, byť ta leží na katastru Kožichovic a není úplně nejpřístupnější. Pevně věřím, že se díky vám tento příběh dostane i do školních lavic při výuce o historii města,“ doplnil.
Sborník vznikal přes deset let
Bašta poté vysvětlil, že ten nejdůležitější, kdo za vznikem sborníku stojí, na křest bohužel nemohl přijít. Zároveň mnohé překvapil tím, když prozradil, že sborník vznikal více než deset let.
„Před deseti lety, když bylo osmdesáté výročí této události, se v tom hodně angažoval náš kamarád inženýr Jiří Kabát, který se coby letecký historik a sám letec rozhodl, že Peřinovu mohylu a celý příběh, jenž se za ní ukrývá, nějakým způsobem představí veřejnosti,“ zavzpomínal Bašta. „Pan Kabát v knihovně uspořádal výstavu a přednášku a jeho velkým snem tehdy před deseti lety bylo vydat knížku o Peřinově mohyle.“
Tenkrát se mu to však nepovedlo, byť shromáždil spoustu informací a materiálů z archivů. Jak potom čas plynul, dala se dohromady skupina, ze které posléze vznikl Spolek historie letectví Třebíč.
„Bohužel, pan Kabát zde dnes s námi není, protože dostal covid. Naštěstí se z něj již vykřesal, nyní je v léčebně a v podstatě se znovu učí chodit. Příští měsíc by měl být snad zpátky v Třebíči,“ potěšil Bašta přítomné dobrou zprávou.
Spolek historie letectví Třebíč během oněch deset let pokračoval v bádání, přičemž se mu podařilo ze starých novinových článků a archivů získat o Peřinovi další informace.
„A tak všechno, co jsme se do této doby dozvěděli, najdete ve sborníku. Je tam spousta fotografií, které určitě budete znát, a spousta fotografií, které určitě znát nebudete,“ pousmál se Bašta. „A je tam i spousta informací, které určitě vědět nebudete, ale které se proplétají a vytvářejí neskutečnou síť náhod až románových souvislostí. A ty rozhodně stojí za to, aby je hlavně Třebíčáci znali a věděli o nich.“
Zajímavé je, že sborník se nevěnuje „pouze“ Peřinovi, ale i dalším letcům. Čtenář se tak může dozvědět, že asi poprvé, kdy Třebíčané mohli spatřit na obloze něco jiného než letícího ptáka, byl balon Radecký na sklonku 19. století. Nechybějí ale ani informace o dalších pilotech nebo také vzpomínky na shromáždění u mohyly Václava Peřiny v průběhu let po jeho smrti.
V Milíčevsi Peřinův hrob stále udržují
Kapitolu o Peřinovi vytvořil amatérský historik Zdeněk Prukner, který se kvůli tomu spojil i s Jiřím Martínkem, starostou Slatinan u Jičína. Právě ze Slatinan, respektive z jejich části Milíčeves, Václav Peřina pocházel.
„S panem starostou jsme spolupracovali, poskytl nám nějaké informace – ale bohužel, oni v Milíčevsi o Peřinovi už moc nevědí. Když jsem tam byl, ukázal mi, kde stál rodný dům, pak jsme se byli podívat na Peřinův hrob, který dodnes opečovávají, i když Peřina tam už nemá žádné příbuzné,“ sdělil Prukner. „Obec hrob udržuje, zrušen nebyl. Pan starosta všechny do Třebíče pozdravuje a je moc rád, že si připomínáme jejich rodáka. Milíčeves je totiž opravdu malinká vesnička a toto je jediný významnější rodák v celé její historii.“
Podle Pruknera bylo leteckých nehod v té době opravdu hodně. Tragická smrt Václava Peřiny v Třebíči se však z tohoto množství vymykala tím, že se stala na leteckém dni.
„Pád letadla proto viděla skoro celá Třebíč. I ten, kdo si nezaplatil vstupné, a letecký den sledoval z kopců kolem. Jednalo se tedy vlastně o smrt v přímém přenosu, takže ti, kteří tehdy byli malými dětmi, byť v téhle době už jich asi moc není, si asi ještě pamatují hořící tělo pilota v troskách letadla,“ zamyslel se. „Na místě vzniklo mnoho fotografií, některé se po městě rozšířily, takže fotku hořícího letadla a těla – poměrně morbidní a smutnou – má doma skoro každý starý Třebíčák. Troufám si proto říct, že v Třebíči známe Václava Peřinu určitě víc než na Jičínsku a v jeho rodné Milíčevsi.“
Tyto fotografie jsou samozřejmě obsaženy i ve sborníku. Zajímavý je ale také snímek, který není příliš znám a který zachycuje lidi běžící na místo havárie. Sborník obsahuje i množství dobových novinových článků, ilustrace a další podrobnosti, které do této doby opravdu nebyly o Peřinovi známé. Už z toho důvodu se vyplatí sborník, který se u Trojanů prodává za krásnou baťovskou cenu 99 korun, pořídit.
Několik fotografií ze křtu najdete zde.
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-