Dnes k nám opět po roce na pozvání Ivany Řídké a Hany Štěpničkové z agentury KulturTOP dorazilo Divadlo Járy Cimrmana. Bohužel v poněkud odlišném složení než loni, kdy v Třebíči hostovalo s Němým Bobšem. Na konci června tohoto roku totiž ve dvaaosmdesáti letech zemřel dlouholetý člen této legendární scény, pan Bořivoj Penc. za nějž bylo třeba najít náhradu. Té se velice zdatně ujal Miroslav Táborský – který je vlastně tak trochu anomálií vedle ostatních členů souboru. Oproti dalším hercům včetně Zdeňka Svěráka, kteří sami sebe mohou nazývat hereckými amatéry (byť ve skutečnosti hrají tisíckrát lépe než mnohé rádoby profesionální hvězdičky v nekonečných televizních seriálech), totiž vystudoval DAMU.
U Svěrákových přehmatů se nelze nesmát
Cimrmani letos uvedli hru Záskok, kterou v Národním domě představili naposledy před třemi lety. Jak tehdy, tak letos v ní excelovali všichni herci, naprosto jedinečný je však Zdeněk Svěrák, který tehdy i nyní ztvárnil „fenomenálního“ herce Karla Infelda Prácheňského. Tento samolibý bard přijíždí zaskočit do hlavní role v divadelní hře jedné kočovné společnosti, která hostuje kdesi na venkově, kde tamnímu starostovi uspořádala představení k jeho narozeninám. Takový záskok však není nic snadného – a Prácheňskému se do textu skutečné inscenace proto pletou texty z jiných divadelních kousků, zapomíná, jak se ve hře jmenuje, zapomíná, jak se jmenují jiné postavy, a když se ke slovu dostane nápověda, často její slova omylem zachytí a mluví i za ostatní. Vzniká tak nepřeberné množství gagů, které z velice zajímavě pojatého příběhu dělají dokonalou frašku, při níž divák slzí smíchy.
Miroslavu Táborskému doktor Vypich sedí
Miroslav Táborský se po zemřelém Bořivoji Pencovi ujal role doktora Vypicha. Lze jednoznačně konstatovat, že s naprostou bravurou. Jeho doktor je samozřejmě mladšího typu, ve srovnání s Bořivojem Pelcem, který působil dojmem venkovského lékaře, spíše městského. Penc byl skvělý, ale to je Táborský také. Výborně tak svého předchůdce nahradil.
Herci působí, jako by jim bylo o 30 let méně
Je obdivuhodné, jak se na jevišti projevují dva nejstarší členové divadla. Kromě Zdeňka Svěráka je to Miloň Čepelka. Oběma letos bylo 82 let, ale oba zde běhají jako zamlada. Při semináři v úvodu Zdeněk Svěrák neváhá pokleknout a v této pozici docela dlouho vydržet, Čepelkův šikovatel Vogeltanz se pak ve hře opravdu chová, jako by mu bylo stěží třicet. Ostatní herci jsou již mladší – kteréžto slovo je jistě potěší, neboť všichni již oslavili padesátku a někteří i šedesátku. Celý ansámbl však stále působí neuvěřitelně mladickým dojmem natolik, že by pozorovatel, jenž by herce měl možnost pouze poslouchat, nikoli vidět, všem hádal o dobrých třicet let méně. To je naprosto obdivuhodné a zaslouží si to potlesk.
A ten byl opravdu velký, opět se tleskalo vestoje. Zdeněk Svěrák, coby tvář Konta Paraple, navíc z rukou Ivany Řídké opět převzal část výtěžku ze vstupného, která bude věnována na pomoc vozíčkářům.
Ještě jednou patří velký dík jak všem skvělým hercům, tak Ivaně Řídké i Haně Štěpničkové, že třebíčským divákům opět zprostředkovali tak skvělý a inteligentní počin, jímž je každá hra Cimrmanů. Díky a těšíme se na příští rok!
Autor: Milan Krčmář
Publikoval: -mk-